Stanice Depo Hostivař

(1) Souprava 81-71M ve stanici Depo Hostivař, květen 2006.

Stanice metra Depo Hostivař byla otevřena na již existující trati ze stanice Želivského do depa Hostivař (SH nebo též III.A). Tato spojka zahájila provoz již v roce 1985 a postupně na ní byly vestavěny dvě stanice: Strašnická (1987) a Skalka (1990). Vestavba třetí stanice byla poměrně levnou akcí, protože kolejiště bylo již hotovo. Stanice na místě bývalé myčky vozů depa Hostivař je navíc povrchová.

(2) Dvě soupravy 81-71M ve stanici Depo Hostivař, květen 2006.

Stanice má kromě obsluhy depa a blízké průmyslové zóny velký význam pro přestup cestujících mezi metrem a ostatními dopravními prostředky. Je u ní zřízen terminál autobusů Pražské integrované dopravy, do kterého byly zkráceny linky dříve ukončené u stanice Skalka. Oproti původnímu záměru však nový terminál nevyužívají dálkové autobusové linky, které jsou nadále vedeny na stanoviště Želivského.
Dále je u stanice zřízeno záchytné parkoviště P+R (při současném zachování tohoto parkoviště na Skalce).

(3) Jedna z opěrek na nástupišti stanice Depo Hostivař, květen 2006.

Slavnostní zahájení provozu stanice metra Depo Hostivař proběhlo v pátek 26. května 2006. Téhož dne byl v 15 hodin 35 minut zahájen provoz s cestujícími. Oficiálním prvním dnem provozu stanice byla sobota 27. května a změny návazné autobusové dopravy proběhly v neděli 28. května 2006.

(4) Označení stanice Depo Hostivař nad nástěnkou uprostřed nástupiště. Prosklený strop vpouští do stanice denní světlo. Květen 2006.

Otevření stanice pochopitelně předcházelo období příprav a stavby. Už během roku 2003 se vyskytovaly zprávy, že stanice na spojce do depa bude hned tento rok nebo rok příští otevřena. Jenže rok uběhl a proběhly pouze přípravné práce, které cestující nijak nepoznali. Konečně v létě roku 2004 došlo k přestavbě kolejiště hostivařského depa, které nyní umožňuje průjezd rychlostí 40 km/h místo původních 20 km/h. Po dobu přestavby kolejiště bylo vypravování vlaků z Hostivaře omezeno a některá pořadí na trasu A vypravovalo depo Kačerov. Plné zprovoznění přeloženého kolejiště proběhlo 1. září.
Následovala výstavba samotné stanice, autobusového terminálu a záchytného parkoviště. Rozestavěná stanice byla zpřístupněna veřejnosti při dni otevřených dveří Dopravního podniku 17. září 2005.

(5) Orientace nad nástupištěm stanice Depo Hostivař - směrem na Dejvickou se odjíždí z obou kolejí. Květen 2006.

Otevřením stanice Depo Hostivař je trasa A prodloužena zhruba o 1 kilometr, z toho 435 metrů jezdí vlaky na zhlaví hostivařského depa na povrchu. Poprvé v historii pražského metra jezdí vlaky s cestujícími v pravidelném provozu pod širým nebem mimo uzavřený tubus - kolejiště je pouze oploceno.

(6) Krátký úsek dělí konec nástupiště stanice Depo Hostivař od otevřeného kolejiště depa, po kterém jezdí vlaky směrem na Skalku. Květen 2006.

Nový úsek je dvoukolejný. Povrchová stanice v hale bývalé myčky vozů metra je vybavena ostrovním nástupištěm, ke kterému zajíždějí vlaky střídavě na jednu nebo druhou kolej (v období slabšího provozu však mohou jezdit také stále na jednu kolej). Soupravy přejíždějí na protisměrnou kolej po dvojité kolejové spojce u portálu tunelu nebo po jednoduché spojce přímo před halou stanice. Na nástupišti strojvůdce přejde na druhý konec vlaku a po čtyřech minutách pobytu vlak odjede zpět směrem na Skalku. Systém obracení je tedy podobný jako na konečné trasy C Ládví.

(7) Pohled do stanice Depo Hostivař od začátku placeného přepravního prostoru - k soupravě je třeba ujít ještě zhruba 40 metrů podél zábradlí u kusé koleje. Květen 2006.

(8) Stanoviště dozorčího na konci nástupiště stanice Depo Hostivař, květen 2006.

V hale stanice se mohou vlaky pohybovat rychlostí pouze 20 km/h. Z bezpečnostních důvodů nezajíždějí až na konec kusých kolejí k zarážedlům, ale zastavují asi 40 metrů před nimi. Zbylých 40 metrů musí cestující dojít k východu ze stanice pěšky podél neprojížděných částí kolejí, které jsou zde odděleny skleněným zábradlím.

(9) Zarážedlo na konci kusé koleje stanice Depo Hostivař. Vlaky staví zhruba 40 metrů před ním. Květen 2006.

(10) Východ z haly stanice Depo Hostivař, květen 2006.

Nástupiště stanice Depo Hostivař je se svou šířkou přibližně 5 metrů vůbec nejužším v pražském metru. Jeho šířka byla omezena původními parametry haly, a tak se na nástupiště nevešly ani lavičky, které jsou nahrazeny kovovými opěrkami.
Boční stěny stanice jsou neprůhledné, protože za nimi leží další haly. Denní světlo do stanice vniká kromě vchodu zejména proskleným stropem.

(11) Vstup do stanice metra Depo Hostivař v první den provozu 26. května 2006.

(12) Chodník spojující autobusový terminál se stanicí metra v první den jejího provozu 26. května 2006.

Z kapacitních důvodů nemohou být na novou konečnou stanici trasy A vedeny ve špičkách pracovních dnů všechny vlaky. V pracovní dny cca od 7.00 do 19.00 hodin je proto ze Skalky do Depa Hostivař veden pouze každý druhý spoj. V ranní špičce tak činí interval v úseku Skalka - Depo Hostivař 5 minut, v odpolední špičce 6 - 8 minut, v dopoledním sedle a večer 10 minut (z toho večer shodně se zbytkem trasy), v sobotu a v neděli přes den 7 - 8 minut. V odpolední špičce pracovních dnů je tak provoz ve stanici téměř shodný se stejným obdobím v sobotu a v neděli!

(13) Sousoší v autobusovém terminálu v první den provozu stanice 26. května 2006.

(14) Terminál autobusů Pražské integrované dopravy u stanice metra Depo Hostivař v květnu 2006.

(15) Terminál autobusů Pražské integrované dopravy u stanice metra Depo Hostivař v únoru 2007.

V terminálu u stanice Depo Hostivař bylo v době zahájení jeho provozu ukončeno 15 denních autobusových linek, kromě kterých tudy tři denní linky projížděly. Dosud se počet ukončených linek zvýšil na 16. Zastávky s názvem Depo Hostivař se nacházejí také na blízké Černokostelecké ulici. Jedná se o původní přejmenované zastávky tramvaje a autobusu Hutní základna. Ačkoli jsou zastávky na Černokostelecké ulici označeny také jako Depo Hostivař, není u jejich názvu vyznačen v jízdních řádech přestup na metro a není ani hlášen za názvem zastávky v dopravních prostředcích.

(16) Depo metra Hostivař během rekonstrukce kolejiště před zahájením výstavby stanice, červenec 2004.

(17) Stavba stanice Depo Hostivař zpřístupněná veřejnosti při dni otevřených dveří DP 17. září 2005.

Autobusové linky vedené ke stanici metra Depo Hostivař obsluhují z pražských oblastí např. Malešice, Hostivař, Hrdlořezy, Žižkov, Libeň, Štěrboholy, Dolní Počernice, Kyje, Jižní Město, Dolní Měcholupy, Dubeč, Koloděje, Uhříněves, Benice, Lipany a Kolovraty, z mimopražských např. Škvorec, Říčany, Mukařov, Kostelec nad Černými lesy, Struhařov, Ondřejov, Chocerady, Zásmuky, Suchdol, Uhlířské Janovice a Kutnou Horu.
V zastávce na Černokostelecké ulici zastavuje také bezplatná autobusová linka k Europarku vedená od stanice Skalka.

(18) Probíhající výstavba stanice v depu Hostivař v hale bývalé myčky vozů metra, březen 2006.

(19) Vstup do haly stanice Depo Hostivař v pohledu z blízké louky před zahájením provozu v květnu 2006.

(20) Stavba autobusového terminálu a záchytného parkoviště u budoucí konečné stanice trasy metra A Depo Hostivař, březen 2006.

Zpět na hlavní stranu