Stanice Dejvická (dříve Leninova)

(1) Foto Petr Král

(1) Loď stanice Dejvická v pohledu od centra k obratišti, leden 2007.

(2)

(2) Souprava 81-71 na Dejvické v první den jejího provozu po povodních 21. prosince 2002.

Druhý úsek pražského metra byl otevřen dne 12. července 1978. Jednalo se o první část trasy A z náměstí Míru do Dejvic s přestupní stanicí na trasu C Muzeum. Druhá trasa byla označena zelenou barvou, zatímco první byla, označená písmenem C, byla červená. Další dvě trasy měly být označeny žlutě a modře.
Trasa A nezavedla ve svém prvním úseku dopravu do žádných dříve neobsloužených lokalit. Ke všem stanicím se dříve dalo dobře dojet tramvají. Jednalo se tedy "jen" o posílení a zrychlení dopravy v žádaném směru. Také další úseky trasy A byly souběžné s tramvají, takže metro kopírovalo tramvaj od Strašnické až na Dejvickou. Tohoto jevu bylo výhodně využito po povodních v roce 2002, kdy náhradní dopravu za metro zajišťovala tramvajová linka X-A. Bohužel významná trať na Václavském náměstí byla po otevření úseku metra I.A v roce 1980 zrušena a její obnovu už se nepodařilo prosadit.

(3) Foto Petr Král

(3) Pohled na výstupní hranu nástupiště směrem k obratišti, leden 2007.

(4) Foto Petr Král

(4) Pohled od pevného schodiště vedoucího do vestibulu obsluhujícího Vítězné náměstí k výtahu, leden 2007.

(5)

(5) Keramické obklady stěn za kolejištěm mají v pruzích barvu bílou až tmavě hnědou. Srpen 2006.

(6) Foto Petr Král

(6) Výtah spojující loď stanice Dejvická s vestibulem obsluhujícím Vítězné náměstí, leden 2007.

Konečná stanice pod náměstím Říjnové revoluce (dnes Vítězným náměstím) v Dejvicích byla jednolodní hloubená 11 metrů pod povrchem. Byla nazvána Leninovou a v roce 1990 přejmenována na Dejvickou. Stanice měla klasické ostrovní nástupiště a a bylo za ní postaveno obratiště tvaru písmene Y se dvěma obratovými kolejemi a dalšími dvěma okrajovými odstavnými kolejemi, ze kterých se dá vyjet jen do směru, ze kterého se na ně vjelo. V době otevírání Leninovy se vědělo, že tady bude konečná na dlouhou dobu. A skutečně - trasa A tu končí dodnes a ještě nějaký čas končit bude.

(7) Foto Petr Král

(7) Pevné schodiště do vestibulu obsluhujícího Vítězné náměstí, leden 2007.

(8) Foto Petr Král

(8) Trojice eskalátorů do vestibulu obsluhujícího Evropskou a Šolínovu ulici, leden 2007.

(9) Foto Petr Král

(9) Stanoviště dozorčího na nástupišti stanice Dejvická, leden 2007.

V únoru 2006 přijali pražští radní návrh změny územního plánu pro prodloužení trasy metra A o úsek Dejvická - Nemocnice Motol - Letiště Ruzyně. Na trase o délce přibližně 14,3 km bude osm stanic: Červený Vrch, Veleslavín, Petřiny, Nemocnice Motol, Bílá Hora, Dědina, Dlouhá míle a Letiště Ruzyně. Odhad ceny stavby je kolem 38 miliard korun. Se stavbou prvního úseku do stanice Nemocnice Motol by se mohlo začít v roce 2009 a dokončen by mohl být 2014. Poté by se stavební práce přesunuly na úsek na letiště. Ve stanici Bílá Hora se počítá se založením odbočky na Zličín, stavba této větve však v příštích letech nepřipadá v úvahu.
Terminál autobusových linek ve směru od letiště a Kladna navazujících v současnosti na metro na Dejvické bude přesunut po dokončení prvního úseku ke stanici Veleslavín a po dokončení druhého ke stanici Dlouhá míle.

(10) Foto Petr Král

(10) Vyústění výtahu u pevného schodiště ve vestibulu obsluhujícím Vítězné náměstí, leden 2007.

(11) Foto Petr Král

(11) Východní vestibul obsluhující Vítězné náměstí, leden 2007.

(12) Foto Petr Král

(12) Západní vestibul obsluhující Evropskou a Šolínovu ulici, leden 2007.

(13) Foto Petr Král

(13) Vyústění trojice ekalátorů v západním vestibulu, leden 2007.

(14) Foto Petr Král

(14) Vstup z podchodu do západního vestibulu, leden 2007.

(15)

(15) Pamětní deska úseku metra I.A v podchodu u západního vestibulu stanice Dejvická, duben 2005.

(16)

(16) Podchod spojující oba vestibuly, leden 2007.

Na Dejvickou jezdí tramvajové linky číslo 2, 8, 20 a 26 a autobusové linky číslo 107, 116, 119, 143, 147, 149, 160, 161, 217, 218, 254, 312, 316, 340, 350, 355, 356 a 359. Poblíž Vítězného náměstí leží ještě konečná Kafkova, kam jezdí linka 180. Z této oblasti jsou obslouženy Suchdol, Dolní Šárka, Jenerálka, Bořislavka, Divoká Šárka, Letiště Ruzyně, Strahov, Výhledy, Klamovka, Jinonice, Nové Butovice, Podbaba, Lysolaje, Nebušice, Smíchov, sídliště Na Dědině, Přední Kopanina, Motol, Řepy, Tuchoměřice, Lichoceves, Horoměřice, Velké Přílepy, Holubice, Roztoky, Levý Hradec, Svrkyně, Noutonice, Okoř, Únětice a Statenice. Dopravu zajišťuje DP Praha a ČSAD MHD Kladno. Kromě toho odtud vyjíždějí autobusy regionálních a dálkových linek nezačleněných do PID, linky Airport Express od ruzyňského letiště k nádraží Holešovice a autobusy bezplatné linky obchodního centra Šestka.

(17)

(17) Vstup do výtahu z podchodu u západního vestibulu, prosinec 2006.

(18)

(18) Vyústění výtahu v Evropské ulici u křižovatky s Banskobystrickou, srpen 2006.

(19) Foto Petr Král

(19) Výstup ze západního vestibulu do Evropské ulice u křižovatky s Banskobystrickou (k hotelu Diplomat), leden 2007.

(20) Foto Petr Král

(20) Výstup z východního vestibulu k tramvajové zastávce Vítězné náměstí ve Svatovítské ulici, leden 2007.

(21)

(21) Autobusové obratiště u stanice metra Dejvická a autobusy garáží Řepy zleva Karosa B 732 ev. č. 5654 (r. v. 1989) na lince 147, B 931 ev. č. 7455 (r. v. 1997) na lince 355 a B 741 ev. č. 6173 (r. v. 1996), duben 2005.

Zpět na hlavní stranu