Košice

Poslední aktualizace 21. 11. 2006
(1) Foto Michal Kliský

(1) Tramvajové obratiště Železničná stanica s vozy zleva T3SUCS na lince 6, T6A5 ev. č. 626 (r. v. 1991) na lince R1 a T3SUCS ev. č. 411 (r. v. 1987) na lince 2. Srpen 2006.

Krajské a okresní město Košice leží na východním Slovensku v Košické kotlině na řece Hornádu, jehož údolí je na západě ohraničeno výběžky pohoří Slovenské rudohorie. Košice, které jsou se svými zhruba 235 000 obyvateli druhým největším městem na Slovensku, jsou hospodářským a kulturním centrem východní části Slovenska. Jsou střediskem hutnictví - hutní část Východoslovenských železáren nese po privatizaci v roce 2000 název U. S. Steel Košice, s.r.o. Dále je zastoupen průmysl strojírenský, textilní, potravinářský, chemický, stavebních hmot a polygrafický. Město je významnou dopravní křižovatkou s mezinárodním letištěm, je sídlem Ústavního soudu. Historické centrum města je městskou památkovou rezervací. V dubnu 1945 byl v Košicích vyhlášen Košický vládní program, který určil poválečný vývoj Československa.

(2) Foto Michal Kliský

(2) Vůz KT8D5R.N2 ev. č. 521 (r. v. 1990, modernizace 2003) jako záloha na smyčce OC Važec, srpen 2006.

Provoz městské hromadné dopravy v Košicích byl zahájen v roce 1891, kdy byla uvedena do provozu první trať koněspřežné tramvaje o délce 5 km. Od roku 1892 byla zaváděna v nákladní a od následujícího roku i v osobní dopravě parní trakce, v roce 1896 byla síť opět rozdělena na úseky s provozem parním a koněspřežným. V roce 1911 byla zahájena výstavba elektrické dráhy. V roce 1913 byla v elektrické trakci zahájena nákladní a až o rok později i osobní doprava. Nákladní doprava měla v tramvajové síti dlouho zásadní význam a díky přepravě železničních vozů byl také zvolen normální rozchod 1435 mm. Zrušena byla až v roce 1961.

(3) Foto Michal Kliský

(3) Vůz T3SU ev. č. 337 (r. v. 1982, GO 2004) na lince 2 u zastávky Stará radnica v srpnu 2006.

Tramvajová síť se postupně rozšiřovala. V letech 1944 a 1945 poškodila ustupující německá armáda značnou část sítě a technické základny a odvlekla 10 vozů. Obnova provozu v původním rozsahu byla možná díky odkoupení ojetých vozů z Prahy a výrobě tramvají vlastní konstrukce v roce 1947.
Roku 1964 byla otevřena rychlodráha k Východoslovenským železárnám. Dosud poslední tramvajová trať z roku 1989 vede od Východoslovenských strojíren na křižovatku Moldavská (k zastávkám Spoločenský pavilón a SOU dopravné).

(4) Foto Michal Kliský

(4) KT8D5 ev. č. 530 (r. v. 1990) odstavená ve smyčce Štadión Lokomotívy, srpen 2006.

Současný název provozovatele MHD v Košicích zní Dopravný podnik mesta Košice, a.s. (od roku 1999).
V provozu je 15 tramvajových linek s označením 2 - 7, 9 a R1 - R8. Trasy linek (pouze vybrané zastávky) jsou uvedeny v následující tabulce:

TRAMVAJOVÉ LINKY V KOŠICÍCH
2

Štadión Lokomotívy - Nám. Maratónu mieru - Stará radnica - Krajský súd - Nám. osloboditeľov - Železničná stanica

3

Železničná stanica - Nám. osloboditeľov - Hotel Strojár - VSS križovatka - Barca-Servis

4

Štadión Lokomotívy - Nám. Maratónu mieru - Stará radnica - Krajský súd - Nám. osloboditeľov - Hotel Strojár - VSS križovatka - Barca-Servis

5

Železničná stanica - Nám. osloboditeľov - Krajský súd - SOU dopravné - OC Optima

6

Nám. Maratónu mieru - Stará radnica - Amfiteáter - Poliklinika - Mestský magistrát - Spoločenský pavilón - SOU dopravné - Krajský súd - Nám. osloboditeľov - Železničná stanica

7

Štadión Technickej univerzity - Technická univerzita - Stará radnica - Krajský súd - Nám. osloboditeľov - Hotel Strojár - VSS križovatka - Dneperská - OC Važec

9

Štadión Lokomotívy - Nám. Maratónu mieru - Stará radnica - Amfiteáter - Poliklinika - Mestský magistrát - Spoločenský pavilón - Všešportový areál - VSS križovatka - Dneperská - OC Važec

R1

Železničná stanica - Nám. osloboditeľov - Krajský súd - SOU dopravné - OC Optima ( - Poľov-Rázcestie) - Vstupný areál U. S. Steel

R2

OC Važec - Dneperská - VSS križovatka - Všešportový areál - OC Optima ( - Poľov-Rázcestie) - Vstupný areál U. S. Steel

R3

Štadión Lokomotívy - Nám. Maratónu mieru - Stará radnica - Amfiteáter - Poliklinika - Mestský magistrát - Spoločenský pavilón - OC Optima ( - Poľov-rázcestie) - Vstupný areál U. S. Steel

R4

Štadión Technickej univerzity - Amfiteáter - Poliklinika - Mestský magistrát - Spoločenský pavilón - OC Optima ( - Poľov-Rázcestie) - Vstupný areál U. S. Steel

R5

Hotel Strojár - Nám. osloboditeľov - Krajský súd - SOU dopravné - OC Optima (tam) - Vstupný areál U. S. Steel (tam)

R6

Jen v uvedeném směru:
DP mesta Košice - Spoločenský pavilón - OC Optima ( - Poľov-Rázcestie) - Vstupný areál U. S. Steel

R7

Amfiteáter - Poliklinika - Mestský magistrát - Spoločenský pavilón - OC Optima ( - Poľov-Rázcestie) - Vstupný areál U. S. Steel

R8

Barca-Servis - VSS križovatka - Všešportový areál - OC Optima (tam) - Vstupný areál U. S. Steel (tam)

(5) Foto Michal Kliský

(5) T6A5 ev. č. 616 (r. v. 1992) na lince 6 u zastávky SOU dopravné poblíž odbočky tratě k Východoslovenským železárnám, srpen 2006.

Provoz na tramvajových linkách číslo 2, 3, 4, 6, 7 a 9 je velmi přehledný, protože každá z nich má jen jednu variantu trasy a jsou v provozu ve shodném intervalu, který činí 12 minut v ranní a 15 minut v odpolední špičce pracovních dnů, 20 minut v pracovní dny v dopoledním sedle a vpodvečer a mimo pracovní dny přes den a 30 minut mimo pracovní dny časně ráno a celotýdně večer. Na linkách 7 a 9 je na vybraných spojích garantováno nasazení nízkopodlažního vozidla, a to u linky 7 v pracovní dny a u linky 9 i mimo pracovní dny dopoledne.
Linka 5 je v provozu pouze v den pracovního volna před dnem školního vyučování v době od 16.30 do 22.30 hodin, a to v intervalu střídavě 20 a 40 minut.

(6) Foto Michal Kliský

(6) T3SUSC ev. č. 424 (r. v. 1989) na lince 9 u zastávky Námestie Maratónu Mieru, srpen 2006.

Provoz linek R1 - R8 obsluhujících bývalé Východoslovenské železárny je ovlivněn pracovní dobou v jejich areálu a je proto značně nepravidelný. Linka R1 je v provozu v ranní špičce v intervalech 10, 15 nebo 30 minut, v odpolední ve směru k železárnám po 15, 30, 40 nebo 45 minutách, ale v opačném směru v intervalech 6, 12 nebo 20 minut. V dopoledním sedle a vpodvečer jede po 60 minutách, večer po 10 nebo 15 minutách. O víkendu tvoří interval v krátkých špičkách na začátku a konci směn 10 nebo 15 minut, jindy 60 minut.
Linky R2 a R3 mají celotýdně většinou jeden až tři spoje za hodinu, v některá období dne však nejedou. Linka R2 je v provozu celotýdně, R3 jen v pracovní dny. Linky R4 - R8 jsou v provozu pouze v pracovní dny. Linka R4 jezdí v krátké ranní špičce po 3 minutách, v sedle má pouze několik spojů k železárnám a odpoledne několik spojů v obou směrech. Na linkách R5 a R8 jede pouze jeden spoj ráno k železárnám a jeden v opačném směru pouze v části trasy (na R5 SOU dopravné - Hotel Strojár, na R8 Všesportový areál - Barca-Servis).
Jednosměrná linka R6 má pouze jeden spoj ráno a pět odpoledne. Na lince R7 jedou v obou špičkách a dopoledním sedle dva spoje za hodinu až jeden spoj za dvě hodiny.
Na linkách R1 - R4, R6 a R7 projíždějí vybrané spoje zastávky Pereš-Pohostinstvo - Ľudvíkov dvor, linky R5 a R8 zde nezastavují vůbec.

(7) Foto Michal Kliský

(7) T3SUSC ev. č. 410 (r. v. 1987) na konečné linky 7 Štadión Technické univerzity, srpen 2006.

Nejstaršími tramvajemi v pravidelném provozu s cestujícími jsou vozy typů T3SU (r. v. 1982) a T3SUCS (1983 - 1989). Některé z nich prošly generální opravou, při které jim byly dosazeny digitální orientace a modernizován interiér, elektrická výzbroj však zůstala původní. Rozsáhleji modernizován byl v roce 2000 vůz T3SUCS ev. č. 359 z roku 1983, který byl vybaven asynchronními motory, novými čelními světly, dvoukřídlými výklopnými dveřmi a nátěrem tvořeným kombinací tmavě modré a žluté a označen jako typ T3Mod.

(8) Foto Michal Kliský

(8) T3SUCS ev. č. 404 (r. v. 1986) přijíždí na lince 3 do zastávky Námestie osloboditeľov, srpen 2006.

V letech 1986 a 1989 - 1991 byly dodávány tříčlánkové obousměrné vozy KT8D5, z nichž mnohé již byly odprodány jiným dopravcům a některé prošly modernizací na typ KT8D5R.N2 s nahrazením původního středního článku novým nízkopodlažním (od roku 2003).
Nejnovějším typem košických tramvají jsou vozy T6A5 z let 1991 a 1992.

(9) Foto Michal Kliský

(9) T3SUCS ev. č. 417 (r. v. 1989) na konečné linky 3 OC Važec, srpen 2006.

Tramvaje jezdí v dnes již menšinovém klasickém červeno-krémovém továrním nátěru, v nátěru zeleno-bílém nebo červeno-bílo-modrém (v obou případech s převrácením barevné a bílé plochy oproti tovární verzi), případně v celovozových reklamních nátěrech na různých barevných podkladech či v barvách odstraněných celovozových reklam. Některé vozy jsou vybaveny digitálními orientacemi.
Tramvaje využívají vozovnu v Bardejovské ulici ve čtvrti Západ, která byla předána v roce 1966.

(10) Foto Michal Kliský

(10) T3SUCS ev. č. 380 (r. v. 1986) na konečné linky 7 OC Važec, srpen 2006.

Trolejbusy jsou součástí MHD v Košicích teprve od roku 1993, kdy byla otevřena trať z Mlýnské bašty na konečnou Lingov v Košické Nové Vsi. V roce 1995 byla trať prodloužena o úsek Mlynská bašta - Nám. osloboditeľov a v roce 1998 až na sídliště KVP (Košického vládného programu) do obratiště Lechkého (dnes Kláštor). Vývoj sítě byl zakončen o rok později předáním odbočky od zastávky Sídlisko KVP - Most na konečnou Myslava - Grunt. Původním záměrem bylo spojit trolejbusy všechna košická sídliště, k tomu však dnes není dostatek finančních prostředků.

(11) Foto Michal Kliský

(11) Tramvajová vozovna v srpnu 2006, uprostřed KT8D5 ev. č. 510 ev. č. 513 (r. v. 1990).

Vzhledem k jednoduchosti sítě jsou v provozu pouze dvě trolejbusové linky označené čísly 71 a 72 v následujících trasách (pouze vybrané zastávky):

TROLEJBUSOVÉ LINKY V KOŠICÍCH
71

Lingov - Dargovských hrdinov-Poliklinika - Hypermarket TESCO - Obchodný dom Mier - Mlynská bašta - Nám. osloboditeľov - Krajský súd - Mestský magistrát - Poliklinika KVP - Sídlisko KVP-Kláštor

72

Lingov - Dargovských hrdinov-Poliklinika - Hypermarket TESCO - Obchodný dom Mier - Mlynská bašta - Nám. osloboditeľov - Krajský súd - Mestský magistrát - Sídlisko KVP-Most - Myslava-Grunt

Obě linky jsou v provozu v intervalech 15 minut v ranní špičce pracovních dnů, 20 minut v dopoledním sedle a odpolední špičce pracovních dnů a mimo pracovní dny přes den a 30 minut mimo pracovní dny časně ráno a celotýdně večer.

(12) Foto Michal Kliský

(12) Trolejbusy zleva Škoda 15Tr ev. č. 1003 a 1008 (oba r. v. 1993) na lince 72 a 15TrM ev. č. 1017 (r. v. 1998) na lince 71 na konečné Lingov, srpen 2006.

Pro zahájení provozu bylo v roce 1993 dodáno 15 kloubových trolejbusů typu Škoda 15Tr, které jsou všechny v provozu dosud. Z roku 1998 pochází pět kloubových trolejbusů Škoda 15TrM a z roku 1999 sedm trolejbusů běžné délky Škoda 14TrM.
Žádný trolejbus už nejezdí v původním červeno-krémovém továrním nátěru (ve kterém byly dodány vozy 15Tr). Současný městský nátěr je tvořen kombinací červené, šedé a bílé, méně rozšířené jsou celovozové reklamní nátěry nebo jejich podkladové barvy. Všechny vozy 14TrM a 15TrM a již i některé 15Tr jsou vybaveny digitálními orientacemi.
Trolejbusům slouží vozovna Džungľa společná s autobusovými garážemi.

(13) Foto Michal Kliský

(13) Pohled do trolejbusové vozovny společné s autobusovými garážemi Džungľa, srpen 2006.

Autobusy zahájily provoz na městských linkách v roce 1955. K velkému rozvoji autobusové dopravy došlo po roce 1961, kdy začaly být obsluhovány Východoslovenské železárny, pro které zároveň zajišťoval dopravní podnik i vnitropodnikovou dopravu.
V současné době je v provozu 46 denních autobusových linek. Kromě 30 běžných linek označených souvislou číselnou řadou 11 - 40 existuje šest expresních linek 51 a 53 - 57, osm linek pro obsluhu železáren RA1 - RA8 a dvě linky k obchodním centrům označené jejich názvy - TESCO a OPTIMA. Autobusy jsou jako jediný prostředek MHD v provozu i v noci, a to na sedmi linkách číslo 100 - 106.

(14) Foto Michal Kliský

(14) Solaris Urbino 15 ev. č. 3528 (r. v. 2004) na lince 12 u zastávky Stará radnica, srpen 2006.

Autobusové linky mají v některých případech jen jedinou, jindy více variant trasy, většinou však jezdí v pravidelných intervalech. Výjimkou jsou linky RA1 - RA8, na kterých je rozsah a charakter provozu podobný jako u tramvajových R1 - R8.
Vozový park autobusů je značně rozmanitý. Autobusy běžné délky s podlahou v normální úrovni jsou typů Karosa B 732 (z let 1987 - 1996), B 932 (1997 a 1998), B 932E (1999 - 2001), B 952 (2002) a B 952E (2003 a 2004), Ikarus 415.30 (1997) a Novoplan C-12 (tři vozy slovenské výroby z roku 1999). Nízkopodlažní autobusy běžné délky jsou zastoupeny typem Solaris Urbino 12 polské výroby z let 2003 - 2005.

(15) Foto Michal Kliský

(15) Ikarus 435.18 (r. v. 1997) na lince 16 v zastávce Námestie osloboditeľov, srpen 2006.

Pouze jediného typu jsou patnáctimetrové třínápravové autobusy - jedná se o vozy Solaris Urbino 15 dodané v letech 2000 - 2004.
Nejstarší kloubové autobusy jsou typů Ikarus 280.08 z roku 1990 a 280.08M z roku 1992. Klasický Ikarus 280.08 se čtyřdílnými shrnovacími dveřmi je již jen jediný, ale díky generální opravě provedené v roce 2003 v provozu zřejmě ještě nějaký čas vydrží. Ikarusy 280.08M mají dvoudílné dovnitř otevírané dveře. V roce 1995 byly dodány vzhledově shodné vozy Ikarus 280.87. Flotilu kloubových Ikarusů doplňují vozy 435.18 z let 1996 a 1997.

(16) Foto Michal Kliský

(16) Solaris Urbino 15 ev. č. 3534 (r. v. 2004) odstavený v centru města pro přepravu basketbalistek, srpen 2006.

Další kloubové autobusy s podlahou v normální úrovni jsou typů Karosa C 744 (1989 a 1990), B 741 (1991) a B 941E (2000 a 2001). V roce 2006 byly zařazeny tři nízkopodlažní kloubové autobusy Solaris Urbino 18, první svého typu na Slovensku.
Některé autobusy typu Karosa B 732 a jeden Solaris Urbino 15 jsou poháněny stlačeným zemním plynem (CNG).
Kromě těchto typů autobusů vlastní Dopravní podnik také dílenské autobusy typu Karosa C 734 a zájezdový minibus Mercedes-Benz O412D Sprinter.

(17) Foto Michal Kliský

(17) Ikarus 280.87 ev. č. 4204 (r. v. 1995) na lince 27 v zastávce Jakabov palác, srpen 2006.

Nejrozšířenější nátěr městských autobusů je zeleno-bílý. Na Karosách B 932 z první série z roku 1997 v původním stavu je zelená tmavší než u ostatních vozů (bližší odstínu na tramvajích) a odlišné je také uspořádání barevných pruhů. Některé Ikarusy 280.08M a Karosy B 732 jsou v provozu v původním červeno-bílém továrním nátěru. Plynové autobusy jezdí v zeleno-žluto-bílém nebo zeleno-žlutém reklamním nátěru Slovenského plynárenského priemyslu, jiné celovozové reklamní nátěry jsou na autobusech výjimečné. Velká část autobusů je vybavena digitálními orientacemi.
Autobusy se vypravují ze tří garáží - VŠA (Všešportový areál), Šaca a Džungľa.

(18) Foto Michal Kliský

(18) Karosa B 952E ev. č. 5243 (r. v. 2003) na konečné linky 29 ZOO, srpen 2006.

Tarif MHD je pásmový. Většina sítě spadá do pásma I., v pásmu II. leží Šaca (železárny), letiště, spalovna a krematorium a v pásmu III. území okresu Košice - okolie, Alpinka a Jahodná. Tarifní pásma nejsou kruhová a jejich číslo neoznačuje vzdálenost od centra města - pásmo III. nikdy nenavazuje na pásmo II., ale stejně jako pásmo II. pouze na pásmo I. Odpovídají tak spíše pojmu zóna.
Cestující, kteří nemají nárok na bezplatnou přepravu, mohou prostředky MHD cestovat na jednotlivé jízdenky nebo na časové jízdenky. Jednotlivé jízdenky jsou nepřestupní a prodávají se v hodnotách pro pásmo I. (plné jízdné 12,- Sk, zlevněné 6,- Sk), II. (7,- / 3,- Sk), III. (11,- / 5,-), I.+II. (19,- / 9,-), I.+III. (23,- / 11,-) a I.+II.+III. (30,- / 14,-). Plnocenné jízdenky je možno zakoupit i s přirážkou ve vozidle. Odlišné je jízdné na nočních spojích, které je jednotné v pásmu I. 24,- Sk, v pásmu II. 14,- Sk a v pásmech I.+II. 38,- Sk. I tyto jízdenky lze zakoupit s přirážkou u řidiče.
Přepravné za psa nebo větší zavazadlo je shodné s plným jízdným. Jednotlivé jízdenky se označují v mechanických strojcích.

(19) Foto Michal Kliský

(19) Karosa B 732 ev. č. 6281 (r. v. 1996) na lince 14 u zastávky Hypermarket TESCO v srpnu 2006.

Časové jízdenky jsou buď přenosné (bez kmenového listu) s platností 24 hodin (pouze I. pásmo - 40,- Sk), 7 dní (pouze I. pásmo - 140,- Sk) a 1 rok (4550,- Sk) nebo nepřenosné (čipové karty s osobními údaji držitele) s platností měsíční nebo čtvrtletní, v obou případech k dispozici jako občanské nebo zlevněné a se shodnými variantami pásmové platnosti jako u jednotlivých jízdenek. Občanská měsíční jízdenka na I. pásmo stojí 390,- Sk, na všechna pásma 930,- Sk, čtvrtletní na jedno pásmo 1070,- a na všechna 2420,- Sk.

(20) Foto Michal Kliský

(20) Solaris Urbino 15 ev. č. 3503 (r. v. 2000) na lince 19 v zastávce Mestský magistrát, srpen 2006.

Nárok na zlevněné jízdné mají děti od 6 do 16 let, žáci a studenti do 26 let a důchodci s trvalým pobytem na území SR. Bezplatně se přepravují např. děti do 6 let v doprovodu osoby starší 10 let, držitelé průkazů ZŤP, ZŤP-S, ŤZP a ŤZP-S (-S i s invalidním vozíkem, průvodcem nebo psem), důchodci starší 70 let s pobytem na území SR, účastníci odboje nebo kočárky s dítětem.
Do vozidel MHD se nastupuje i se z nich vystupuje všemi dveřmi, u trolejbusů a autobusů s výjimkou denních časových úseků s nástupem pouze předními dveřmi.

(21) Foto Michal Kliský

(21) Pohled od autobusových garáží Džungľa, srpen 2006.

Zastávky MHD jsou osazeny městskými označníky jednotyčové nebo častěji dvoutyčové hranaté konstrukce, která je u starších označníků natřena červeně a u novějších stříbrně. Název zastávky je uveden u starších označníků pod horním terčem s nakresleným dopravním prostředkem, u novějších pod ním. V horním řádku je uveden kurzívou název čtvrti a pod ním větším písmem název zastávky. Vždy pod terčem se nacházejí štítky s čísly linek, nad nimiž je drobně nakreslen dopravní prostředek, který provoz dané linky zajišťuje. Čísla linek jsou barevně odlišena podle jejich charakteru (jinou barvu než ostatní mají např. linky R a RA, expresní autobusové linky nebo noční linky).

(22)

(22) Celodenní jízdenka MHD Košice v hodnotě 40,- Sk ze srpna 2006.

Jízdní řády jsou městského provedení, tj. s uvedením odjezdů spojů pouze z aktuální zastávky, jejíž název je podtržen v seznamu v horní části podlouhlého papíru. Odjezdy spojů jsou uvedeny v tabulkách zvlášť pro pracovní den a zvlášť pro "volný den". Za pozornost stojí, že časy odjezdů se do předtištěných tabulek vypisují psacím strojem. Jízdní doba uvedena není.
Jízdní řády jsou kryty plastovou deskou.

(23) Foto Michal Kliský

(23) Pět automatů na jízdenky, z nichž každý vydává jen jeden druh, v zastávce Námestie osloboditeľov. Srpen 2006.

Severně od Košic, poblíž obce Budimír, končí krátký úsek dálnice D1, jehož druhý konec je u obce Haniska před Prešovem. Dálnice D1 má v budoucnosti vést v trase Bratislava - Trnava - Trenčín - Považská Bystrica - Žilina - Martin - Poprad - Prešov - Košice - Michalovce - Zahor (hranice s Ukrajinou), tato budoucnost je však zatím velmi vzdálená.
Nejvýznamnější pozemní komunikací v Košicích tak stále je silnice 1. třídy číslo I/50 Holubice (napojení na dálnici D1) - Uherské Hradiště - Drietoma - Bánovce nad Bebravou - Nováky - Prievidza - Žiar nad Hronom - Zvolen - Lučenec - Rimavská Sobota - Rožňava - Košice - Michalovce - Užgorod, která se zde kříží se silnicí I/68 Mníšek nad Popradom (hranice s Polskem) - Stará Ľubovňa - Sabinov - Prešov - Košice - Seňa - Hraničná pri Hornáde (hranice s Maďarskem). Velký význam mají také silnice II. třídy II/547 Spišské Podhradie - Krompachy - Margecany - Jaklovce - Košice a II/552 Košice - Slanec - Zemplínska Teplica - Novosad - Veľké Kapušany.
Největším provozovatelem regionální a dálkové autobusové dopravy je SAD KDS Košice a.s., dalšími významnými dopravci jsou podniky SAD Prešov, Humenné, Michalovce, Poprad, Bratislava, z dalších např. BUS Karpaty, spol. s r.o. Stará Ľubovňa, Viliam Turan - TURANCAR Nitra a Granus-trans, spol. s r.o. Zvolen.

(24) Foto Michal Kliský

(24) Označníky zastávek MHD zleva OC Važec, Jakabov palác a Lingov. Srpen 2006.

Košice jsou také významnou železniční křižovatkou, do které jsou vedeny vlaky z tratí číslo 160 Zvolen - Lučenec - Fiľakovo - Lenartovce - Plešivec - Rožnava - Moldava nad Modvou - Barca - Košice, 169 Košice - Barca - Gyňov - Hydasnémeti (MÁV), 180 Žilina - Štrba - Poprad-Tatry - Spišská Nová Ves - Spišské Vlachy - Margecany - Kysak - Košice, 188 Košice - Kysak - Prešov - Sabinov - Lipany - Plaveč - Muszyna (PKP) a 190 Košice - Kalša - Slovenské Nové Mesto - Čierna nad Tisou s odbočkami Kalša - Trebišov a Slovenské Nové Mesto - Sátoraljaújhely (MÁV). Vzhledem ke způsobu číslování slovenských železnic, který na rozdíl od českého často používá vedení několika tratí v souběhu, je sice do Košic vedeno pět tratí, ale ve skutečnosti je stanice Košice křižovatkou pouze dvou tratí, jednou mezi Kysakem a Barcou a druhou odbočující na Kalšu.
Všechny tratě využívají rychlíky, tratě 169 a 180 i vlaky vyšších kategorií až po InterCity. Osobní železniční dopravu zajišťuje Železničná spoločnosť Slovensko, a.s.

(25) Foto Michal Kliský

(25) Jízdní řády tramvajových linek 3, 7, 9 a R2, srpen 2006. Za pozornost stojí minuty odjezdů spojů psané na psacím stroji.

V obci Haniska (pri Košiciach), která leží ještě v systému MHD Košice, je ukončena širokozchodná trať Haniska pri Košiciach - Maťovce (1524 mm), která byla postavena v letech 1963 - 1966 a elektrifikována v letech 1976 - 1978. Se svými 88 km na československém území byla jedinou širokozchodnou tratí na území ČSSR. Kromě služebních jízd slouží trať pouze nákladní dopravě.

Odkazy
Dopravný podnik mesta Košice, a.s.
imhd.sk - Košice
České nezávislé dopravní sdružení - Košice
mestskadoprava.net - fotogalerie MHD Košice
citybus.cz - Košice
ikarusy.net - DP Košice
Město Košice
Dopravce SAD KDS Košice a.s.
Dopravce Železničná spoločnosť Slovensko, a.s.

Zpět na hlavní stranu