Děčín

Poslední aktualizace 19. 2. 2007
(1)

(1) Pohled na Děčín z Pastýřské stěny, březen 2005. Na mostě přes Labe autobus MHD a vpravo dole znak a barvy města.

Okresní město Děčín leží v severních Čechách, v Ústeckém kraji, na soutoku Labe s Ploučnicí. Současné město vzniklo v roce 1945 sloučením Děčína (na pravém břehu Labe) a Podmokel (na levém břehu). K takto vytvořenému městu byly později ještě připojeny některé z okolních obcí.
V současné době má Děčín zhruba 52 000 obyvatel. Funguje zde průmysl chemický, strojírenský, hutní, textilní a polygrafický. Město je významnou železniční křižovatkou (viz níže) a nachází se zde také říční přístav s překladištěm.
Současné město má zachovanou rozsáhlou starou městskou zástavbu jak v původním Děčíně, tak v Podmoklech. Nacházejí se zde ale také novější cihlové domy, panelová sídliště, rodinné domy, a také chaty. Z historických památek stojí za zmínku zámek nad soutokem Labe s Ploučnicí, gotický most přes Ploučnici a kostely. Vyhledávaným výletním místem je Pastýřská stěna s restaurací a dnes již nepřístupnou rozhlednou.
Provoz městské hromadné dopravy v Děčíně zajišťuje Dopravní podnik města Děčína, a.s.
Informace o autobusech děčínské městské dopravy a snímky z provozu naleznete na níže uvedených podstránkách. Pod těmito odkazy jsou uvedeny informace o tarifu, další dopravní zajímavosti a informace o regionální a dálkové dopravě.


Autobusy MHD Autobusy městské hromadné dopravy

55 let DPMD 55 let Dopravního podniku města Děčína

Tarif MHD

(2)

(2) Jízdenky DPMD z března 2005 - vlevo z MHD a vpravo z linky Děčín - Praha.

V systému MHD je zaveden nástup cestujících předními dveřmi a výstup dveřmi ostatními. Jednotlivé jízdenky se kupují v odbavovacím zařízení u řidiče. Při platbě v hotovosti se do automatu vhazují mince a zařízení ukazuje, kolik je ještě třeba zaplatit. Nárok na poloviční jízdné je třeba nejprve ohlásit řidiči. Mince automat často nechává propadnout, čímž se odbavování zdržuje. Při platbě v hotovosti stojí jedna jízda bez přestupu libovolně dlouhá 12,- Kč, cestující s nárokem na zlevněné jízdné platí 6,- Kč, žákovské jízdné (na základě průkazu) stojí 4,- Kč a studentské (s průkazem) 9,- Kč. Držitelé průkazů ZTP a ZTP/P se přepravují po Děčína zdarma a při cestě do okolních obcí platí 3,- Kč. Za 18,-/9,- Kč je možno pořídit přestupní jízdenku platnou 60 minut na území města Děčína.
K platbě jízdného a dovozného se používají také čipové karty, které mohou být nastaveny buď jako elektronická peněženka, nebo jako časová jízdenka. V případě platby elektronickou peněženkou se odčítá po přiložení karty hodnota jízdného a automat vytiskne jizdenku s uvedením zůstatku peněz na kartě. Jízdné placené elektronickou peněženkou je levnější - plnocenné 10,- Kč, zlevněné 5,-, žákovské 3,-, studentské 7,-, plnocenné přestupní 15,- Kč a zlevněné přestupní 7,- Kč. ZTP a ZTP/P cestující za hranice Děčína platí 2,- Kč.
Časové jízdenky existují na 7, 15, 30, 90 a 180 dní. Časové jízdenky se přikládají k odbavovacímu zařízení, které kontroluje jejich platnost a potvrzuje ji světelným a zvukovém signálem. Cestující žádnou jízdenku nedostávají a postupují dále do vozu. Třicetidenní občanská jízdenka stojí 350,- a 180denní 1725,- Kč.

Zastávky a jízdní řády

(3)

(3) Označníky zastávek MHD vlevo Narex a vpravo Masarykovo náměstí, únor 2007.

Nejrozšířenější typ označníku zastávek MHD je s jednou hranatou šedou tyčí, hranatým terčem s vyobrazením autobusu neurčitého typu a většinu i s uvedením názvu zastávky a čísel zastavujících linek. Jízdní řády jsou umístěny na desce na označníku nebo v čekárně a jsou kryty plastovou deskou.
V centru města je umístěno několik označníků s velkou v noci osvětlenou skříní, ve které jsou umístěny jízdní řády a zároveň uveden název zastávky a čísla linek. Na horní části této skříně je nalepena samolepka s vyobrazením autobusu, někdy je nahoře umístěn ještě hranatý terč s autobusem stejného provedení jako na běžných jednotyčových označnících. Barvy označníků jsou šedá a modrá.

(4)

(4) Čekárna zastávky Labské nábřeží směr Hlavní nádraží, únor 2007.

Jízdní řády městské dopravy jsou městského provedení a v tabulkách jsou tedy uvedeny jen časy odjezdů z dané zastávky. Různými písmeny a značkami jsou odlišeny případné varianty tras spojů nebo nasazení nízkopodlažních vozidel. Vysvětlivky značek nejsou vždy úplně jednoznačné. Pokud je třeba u času odjezdu značka s vysvětlivkou "2 Bynov", pochopí cestující, že spoj pokračuje jako linka 2 do Bynova, ale už nemusí vědět, odkud. V jízdních řádech také chybí uvedení jízdní doby (které by ale u mnoha linek bylo s ohledem na rozmanitost variant spojů problematické).

(5)

(5) Jízdní řády MHD, březen 2005. Žluté papíry se používají pro noční linky.

Děčínské trolejbusy

(6)

(6) Růžice pro úchyt trakčního vedení trolejbusů na domě v Dělnické ulici, únor 2007.

V roce 1947 byl schválen projekt výstavby trolejbusového provozu v Děčíně. První trolejbusy vyjely do děčínských ulic v roce 1950. V době největšího rozsahu provozu jezdily trolejbusy od nádraží na Staré Město, Kamenickou, do Bynova a po dvou tratích do Chrochvic. Provoz však postupně kvůli technickým problémům a odklonu od elektrické trakce kvůli levné naftě upadal, až byl v roce 1973 zrušen. Od té doby zajišťují provoz městské hromadné dopravy v Děčíně pouze autobusy.
Po trolejbusovém provozu jsou dosud v Děčíně patrné různé pozůstatky, zejména úchyty trolejí (růžice) na domech a několik sloupů. Ve druhé polovině 80. let se vážně uvažovalo o obnově trolejbusového provozu. Děčín je dost velkým městem na to, aby se zde trolejbusy dobře uplatnily, přesto se projekt obnovy trolejbusového systému nepodařilo uskutečnit a v současné době už na návrat trolejbusů do Děčína není žádná naděje.
Městský dopravce je na svou trolejbusovou minulost hrdý, protože i na úvodní stránce své internetové prezentace má vyobrazen trolejbus Škoda 9Tr.

Výtah na Pastýřskou stěnu

(7)

(7) Dolní stanice opuštěného výtahu na Pastýřskou stěnu, únor 2007.

Kromě autobusů a trolejbusů provozoval děčínský dopravní podnik v minulosti i výtah na Pastýřskou stěnu. Ten byl uveden do provozu v roce 1983 a umožňoval přímé spojení Labského nábřeží (kde se nachází zastávka MHD) s restaurací a zoologickou zahradou na Pastýřské stěně. Šachta s kolmou délkou 62 metrů byla vyražena do pískovcové skály a projížděla jí kabina s obsaditelností 12 osob rychlostí 1,2 m/s. Cestujících smělo do kabiny vstoupit 10. V kabině prodával jízdenky a zajišťoval provoz zaměstnanec Dopravního podniku.
V roce 1994 byl výtah odprodán soukromé firmě, která zastavila provoz. V současné době je výtah zdemolován a neschopen provozu. Na Pastýřskou stěnu je nutno chodit pěšky a Děčín přišel o jednu ze svých atrakcí.

(8)

(8) Zdevastovaná horní stanice výtahu na Pastýřskou stěnu. Březen 2005.

Silniční doprava

(9)

(9) DP města Děčína provozuje také autobusové spojení s Prahou, kam vypravuje i tento vůz Karosa Ares 15M 1U4 8887. Na snímku z března 2005 stojí v garáži.

Děčínem procházejí silnice 1. třídy číslo I/13 Karlovy Vary - Ostrov - Klášterec nad Ohří - Chomutov - Most - Teplice - Děčín - Česká Kamenice - Nový Bor - Jablonné v Podještědí - Liberec a I/26 Ústí nad Labem - Povrly - Děčín - Hřensko (státní hranice s Německem) a silnice 2. třídy II/261 Mělník - Štětí - Litoměřice - Ústí nad Labem - Malé Březno - Děčín a II/262 Děčín - Benešov nad Ploučnicí - Česká Lípa - Zákupy.
Většinu regionální a dálkové autobusové dopravy v Děčíně a okolí provozuje, stejně jako MHD, Dopravní podnik města Děčína. Na autobusové linky mimo MHD nasazuje jednak autobusy městského provedení a jednak autobusy dvoudvéřové, v obou provedeních včetně nízkopodlažních vozů. Dopravní podnik provozuje také autobusové spojení s Prahou. Druhým významným autobusovým dopravcem na Děčínsku je ČSAD Semily. Tato společnost nahradila v září 2006 po vleklých sporech o dotace Dopravní podnik Ústeckého kraje (jednu z následnických firem ČSAD BUS Ústí nad Labem). Provoz ostatních dopravců (např. ČSAD Česká Lípa, ČSAD Jablonec nad Nisou) je nevelkého rozsahu.
Autobusové nádraží se v Děčíně nachází v Podmoklech v blízkosti železniční stanice Děčín hlavní nádraží. Spravuje jej DP města Děčína a je i terminálem MHD.

Železniční doprava

(10)

(10) Elektrické jednotky řad 680 a 460 v železniční stanici Děčín - hlavní nádraží. Březen 2005.

To, že je Děčín významnou železniční křižovatkou, bylo zmíněno již v úvodu. Železniční stanice Děčín hlavní nádraží se nachází na levém břehu Labe (v Podmoklech) a přicházejí do ní železniční tratě číslo 090 (Praha - ) Kralupy nad Vltavou - Děčín, která pak pokračuje jako 098 do Dolního Žlebu (státní hranice s Německem), a kromě ní 081 Děčín - Česká Lípa / Rumburk a 132 Děčín - Oldřichov u Duchcova.
Tratě 090 a 098 jsou dvoukolejné a elektrifikované a vedeny jsou po nich vlaky osobní, spěšné, rychlíky a EuroCity. Tratě 081 a 132 jsou jednokolejné a neelektrifikované, po českolipské větvi tratě 081 jsou ale vedeny i spěšné vlaky a rychlíky.

(11)

(11) Německá motorová jednotka Siemens Desiro na osobním vlaku z Drážďan do Děčína na hlavním nádraží v červenci 2005.

Do železniční stanice Děčín východ na pravém břehu Labe vede ještě trať 073 z Ústí nad Labem, která pokračuje do Prostředního Žlebu a zde se spojuje s tratí 098 (nicméně všechny osobní vlaky na této trati jezdí z Děčína východu po trati 073 přes Labe do stanice Děčín hlavní nádraží). Trať 073 je dvoukolejná a elektrifikovaná a jezdí po ní pouze osobní vlaky. Trať 081 od Rumburka a České Lípy přichází na nádraží Děčín východ, ale hned ve městě překoná Labe a vyústí do stanice Děčín - hl. n.
Na území města Děčína leží i několik dalších železničních stanic a zastávek.

(12)

(12) Výpravní budova ŽST Děčín hlavní nádraží, únor 2007.

(13)

(13) Dvě výpravní budovy ŽST Děčín východ - kolejiště u sešlé budovy vpravo slouží v současnosti jen jako nákladové nádraží. Únor 2007.

Odkazy
Dopravní podnik města Děčína, a.s.
České nezávislé dopravní sdružení - Děčín
Společnost pro veřejnou dopravu - Děčín
Citybus - Děčín
Město Děčín
Dopravce ČSAD Semily, a.s.
Dopravce České dráhy, a.s.

Zpět na hlavní stranu