Děčín

(1) Pohled na Děčín z Pastýřské stěny, březen 2005. Na mostě přes Labe autobus MHD a vpravo dole znak a barvy města.

Okresní město Děčín leží v severních Čechách, v Ústeckém kraji, na soutoku Labe s Ploučnicí. Současné město vzniklo v roce 1945 sloučením Děčína (na pravém břehu Labe) a Podmokel (na levém břehu). K takto vytvořenému městu byly později ještě připojeny některé z okolních obcí.
V současné době má Děčín zhruba 52 000 obyvatel. Funguje zde průmysl chemický, strojírenský, hutní, textilní a polygrafický. Město je významnou železniční křižovatkou (viz níže) a nachází se zde také říční přístav s překladištěm.
Současné město má zachovanou rozsáhlou starou městskou zástavbu jak v původním Děčíně, tak v Podmoklech. Nacházejí se zde ale také novější cihlové domy, panelová sídliště, rodinné domy, a také chaty. Z historických památek stojí za zmínku zámek nad soutokem Labe s Ploučnicí, gotický most přes Ploučnici a kostely. Vyhledávaným výletním místem je Pastýřská stěna s restaurací a dnes již nepřístupnou rozhlednou.
Provoz městské hromadné dopravy v Děčíně zajišťuje Dopravní podnik města Děčína, a.s.
Informace o autobusech děčínské městské dopravy a snímky z provozu naleznete na níže uvedených podstránkách. Pod těmito odkazy jsou uvedeny informace o tarifu, další dopravní zajímavosti a informace o regionální a dálkové dopravě.

Autobusy městské hromadné dopravy

55 let Dopravního podniku města Děčína

Tarif MHD

(2) Jízdenky DPMD z března 2005 - vlevo z MHD a vpravo z linky Děčín - Praha.

V systému MHD je zaveden nástup cestujících předními dveřmi a výstup dveřmi ostatními. Jednotlivé jízdenky se kupují v odbavovacím zařízení u řidiče. Při platbě v hotovosti se do automatu vhazují mince a zařízení ukazuje, kolik je ještě třeba zaplatit. Nárok na poloviční jízdné je třeba nejprve ohlásit řidiči. Mince automat často nechává propadnout, čímž se odbavování zdržuje. Při platbě v hotovosti stojí jedna jízda bez přestupu libovolně dlouhá 12,- Kč, cestující s nárokem na zlevněné jízdné platí 6,- Kč, žákovské jízdné (na základě průkazu) stojí 4,- Kč a studentské (s průkazem) 9,- Kč. Držitelé průkazů ZTP a ZTP/P se přepravují po Děčína zdarma a při cestě do okolních obcí platí 3,- Kč. Za 18,-/9,- Kč je možno pořídit přestupní jízdenku platnou 60 minut na území města Děčína.
K platbě jízdného a dovozného se používají také čipové karty, které mohou být nastaveny buď jako elektronická peněženka, nebo jako časová jízdenka. V případě platby elektronickou peněženkou se odčítá po přiložení karty hodnota jízdného a automat vytiskne jizdenku s uvedením zůstatku peněz na kartě. Jízdné placené elektronickou peněženkou je levnější - plnocenné 10,- Kč, zlevněné 5,-, žákovské 3,-, studentské 7,-, plnocenné přestupní 15,- Kč a zlevněné přestupní 7,- Kč. ZTP a ZTP/P cestující za hranice Děčína platí 2,- Kč.
Časové jízdenky existují na 7, 15, 30, 90 a 180 dní. Časové jízdenky se přikládají k odbavovacímu zařízení, které kontroluje jejich platnost a potvrzuje ji světelným a zvukovém signálem. Cestující žádnou jízdenku nedostávají a postupují dále do vozu. Třicetidenní občanská jízdenka stojí 350,- a 180denní 1725,- Kč.

Zastávky a jízdní řády

(3) Označníky zastávek MHD vlevo Narex a vpravo Masarykovo náměstí, únor 2007.

Nejrozšířenější typ označníku zastávek MHD je s jednou hranatou šedou tyčí, hranatým terčem s vyobrazením autobusu neurčitého typu a většinu i s uvedením názvu zastávky a čísel zastavujících linek. Jízdní řády jsou umístěny na desce na označníku nebo v čekárně a jsou kryty plastovou deskou.
V centru města je umístěno několik označníků s velkou v noci osvětlenou skříní, ve které jsou umístěny jízdní řády a zároveň uveden název zastávky a čísla linek. Na horní části této skříně je nalepena samolepka s vyobrazením autobusu, někdy je nahoře umístěn ještě hranatý terč s autobusem stejného provedení jako na běžných jednotyčových označnících. Barvy označníků jsou šedá a modrá.

(4) Čekárna zastávky Labské nábřeží směr Hlavní nádraží, únor 2007.

Jízdní řády městské dopravy jsou městského provedení a v tabulkách jsou tedy uvedeny jen časy odjezdů z dané zastávky. Různými písmeny a značkami jsou odlišeny případné varianty tras spojů nebo nasazení nízkopodlažních vozidel. Vysvětlivky značek nejsou vždy úplně jednoznačné. Pokud je třeba u času odjezdu značka s vysvětlivkou "2 Bynov", pochopí cestující, že spoj pokračuje jako linka 2 do Bynova, ale už nemusí vědět, odkud. V jízdních řádech také chybí uvedení jízdní doby (které by ale u mnoha linek bylo s ohledem na rozmanitost variant spojů problematické).

(5) Jízdní řády MHD, březen 2005. Žluté papíry se používají pro noční linky.

Děčínské trolejbusy

(6) Růžice pro úchyt trakčního vedení trolejbusů na domě v Dělnické ulici, únor 2007.

V roce 1947 byl schválen projekt výstavby trolejbusového provozu v Děčíně. První trolejbusy vyjely do děčínských ulic v roce 1950. V době největšího rozsahu provozu jezdily trolejbusy od nádraží na Staré Město, Kamenickou, do Bynova a po dvou tratích do Chrochvic. Provoz však postupně kvůli technickým problémům a odklonu od elektrické trakce kvůli levné naftě upadal, až byl v roce 1973 zrušen. Od té doby zajišťují provoz městské hromadné dopravy v Děčíně pouze autobusy.
Po trolejbusovém provozu jsou dosud v Děčíně patrné různé pozůstatky, zejména úchyty trolejí (růžice) na domech a několik sloupů. Ve druhé polovině 80. let se vážně uvažovalo o obnově trolejbusového provozu. Děčín je dost velkým městem na to, aby se zde trolejbusy dobře uplatnily, přesto se projekt obnovy trolejbusového systému nepodařilo uskutečnit a v současné době už na návrat trolejbusů do Děčína není žádná naděje.
Městský dopravce je na svou trolejbusovou minulost hrdý, protože i na úvodní stránce své internetové prezentace má vyobrazen trolejbus Škoda 9Tr.

Výtah na Pastýřskou stěnu

(7) Dolní stanice opuštěného výtahu na Pastýřskou stěnu, únor 2007.

Kromě autobusů a trolejbusů provozoval děčínský dopravní podnik v minulosti i výtah na Pastýřskou stěnu. Ten byl uveden do provozu v roce 1983 a umožňoval přímé spojení Labského nábřeží (kde se nachází zastávka MHD) s restaurací a zoologickou zahradou na Pastýřské stěně. Šachta s kolmou délkou 62 metrů byla vyražena do pískovcové skály a projížděla jí kabina s obsaditelností 12 osob rychlostí 1,2 m/s. Cestujících smělo do kabiny vstoupit 10. V kabině prodával jízdenky a zajišťoval provoz zaměstnanec Dopravního podniku.
V roce 1994 byl výtah odprodán soukromé firmě, která zastavila provoz. V současné době je výtah zdemolován a neschopen provozu. Na Pastýřskou stěnu je nutno chodit pěšky a Děčín přišel o jednu ze svých atrakcí.

(8) Zdevastovaná horní stanice výtahu na Pastýřskou stěnu. Březen 2005.

Silniční doprava

(9) DP města Děčína provozuje také autobusové spojení s Prahou, kam vypravuje i tento vůz Karosa Ares 15M 1U4 8887. Na snímku z března 2005 stojí v garáži.

Děčínem procházejí silnice 1. třídy číslo I/13 Karlovy Vary - Ostrov - Klášterec nad Ohří - Chomutov - Most - Teplice - Děčín - Česká Kamenice - Nový Bor - Jablonné v Podještědí - Liberec a I/26 Ústí nad Labem - Povrly - Děčín - Hřensko (státní hranice s Německem) a silnice 2. třídy II/261 Mělník - Štětí - Litoměřice - Ústí nad Labem - Malé Březno - Děčín a II/262 Děčín - Benešov nad Ploučnicí - Česká Lípa - Zákupy.
Většinu regionální a dálkové autobusové dopravy v Děčíně a okolí provozuje, stejně jako MHD, Dopravní podnik města Děčína. Na autobusové linky mimo MHD nasazuje jednak autobusy městského provedení a jednak autobusy dvoudvéřové, v obou provedeních včetně nízkopodlažních vozů. Dopravní podnik provozuje také autobusové spojení s Prahou. Druhým významným autobusovým dopravcem na Děčínsku je ČSAD Semily. Tato společnost nahradila v září 2006 po vleklých sporech o dotace Dopravní podnik Ústeckého kraje (jednu z následnických firem ČSAD BUS Ústí nad Labem). Provoz ostatních dopravců (např. ČSAD Česká Lípa, ČSAD Jablonec nad Nisou) je nevelkého rozsahu.
Autobusové nádraží se v Děčíně nachází v Podmoklech v blízkosti železniční stanice Děčín hlavní nádraží. Spravuje jej DP města Děčína a je i terminálem MHD.

Železniční doprava

(10) Elektrické jednotky řad 680 a 460 v železniční stanici Děčín - hlavní nádraží. Březen 2005.

To, že je Děčín významnou železniční křižovatkou, bylo zmíněno již v úvodu. Železniční stanice Děčín hlavní nádraží se nachází na levém břehu Labe (v Podmoklech) a přicházejí do ní železniční tratě číslo 090 (Praha - ) Kralupy nad Vltavou - Děčín, která pak pokračuje jako 098 do Dolního Žlebu (státní hranice s Německem), a kromě ní 081 Děčín - Česká Lípa / Rumburk a 132 Děčín - Oldřichov u Duchcova.
Tratě 090 a 098 jsou dvoukolejné a elektrifikované a vedeny jsou po nich vlaky osobní, spěšné, rychlíky a EuroCity. Tratě 081 a 132 jsou jednokolejné a neelektrifikované, po českolipské větvi tratě 081 jsou ale vedeny i spěšné vlaky a rychlíky.

(11) Německá motorová jednotka Siemens Desiro na osobním vlaku z Drážďan do Děčína na hlavním nádraží v červenci 2005.

Do železniční stanice Děčín východ na pravém břehu Labe vede ještě trať 073 z Ústí nad Labem, která pokračuje do Prostředního Žlebu a zde se spojuje s tratí 098 (nicméně všechny osobní vlaky na této trati jezdí z Děčína východu po trati 073 přes Labe do stanice Děčín hlavní nádraží). Trať 073 je dvoukolejná a elektrifikovaná a jezdí po ní pouze osobní vlaky. Trať 081 od Rumburka a České Lípy přichází na nádraží Děčín východ, ale hned ve městě překoná Labe a vyústí do stanice Děčín - hl. n.
Na území města Děčína leží i několik dalších železničních stanic a zastávek.

(12) Výpravní budova ŽST Děčín hlavní nádraží, únor 2007.

(13) Dvě výpravní budovy ŽST Děčín východ - kolejiště u sešlé budovy vpravo slouží v současnosti jen jako nákladové nádraží. Únor 2007.

Odkazy
Dopravní podnik města Děčína, a.s.
České nezávislé dopravní sdružení - Děčín
Společnost pro veřejnou dopravu - Děčín
Citybus - Děčín
Město Děčín
Dopravce ČSAD Semily, a.s.
Dopravce České dráhy, a.s.

Zpět na hlavní stranu