(1) Náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích s dominantní Černou věží (vpravo). Vlevo nahoře znak města Českých Budějovic, vpravo dole logo DP města České Budějovice, a.s. Říjen 2006.
|
|
(1) Náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích s dominantní Černou věží (vpravo). Vlevo nahoře znak města Českých Budějovic, vpravo dole logo DP města České Budějovice, a.s. Říjen 2006. |
Statutární město a krajské město Jihočeského kraje České Budějovice leží na soutoku řeky Malše
s Vltavou. Město založil Přemysl Otakar II., ale k jeho velkému rozvoji došlo až v 19. století. V současné době
zde žije zhruba 95 000 obyvatel a funguje zde průmysl strojírenský, potravinářský,
dřevozpracující a textilní. Nejznámnějšími podniky jsou KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s. (školní a kancelářské potřeby) a pivovar,
jehož obchodní jméno zní "Budějovický Budvar, národní podnik, Budweiser Budvar, National Corporation, Budweiser Budvar,
Entreprise Nationale".
Historické centrum města je městskou památkovou rezervací.
Provoz městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích zajišťuje Dopravní podnik
města České Budějovice, a.s. Informace o provozu městské hromadné dopravy a snímky z provozu naleznete na níže uvedených
podstránkách. Pod těmito odkazy jsou uvedeny informace společné pro celý provoz MHD a informace o
regionální a dálkové dopravě.
| Trolejbusy |
| Autobusy |
|
(2) Jízdenky MHD. V horní řadě zleva dvacetiminutová přestupní jízdenka za 8,- Kč z roku 2002, plnocenná a zlevněná desetiminutová nepřestupní jízdenka za 8,- / 4,- Kč z roku 2004 a celodenní jízdenka za 40,- Kč z roku 2006. V dolní řadě ruby jízdenek a celodenní jízdenka za 40,- Kč vydaná v roce 2004 z automatu. |
Jízdními doklady v MHD České Budějovice jsou jednotlivé přestupní jízdenky a časové předplatní jízdenky. Jednotlivé jízdenky jsou
omezeny časovou platností. K dispozici jsou v předprodeji s dobou platnosti 10 minut - základní v hodnotě 8,- Kč, zlevněná za 4,- Kč, 20 minut
(10,- / 5,- Kč), 40 minut a mimo pracovní dny 60 minut (12,- / 6,- Kč), 60 minut a mimo pracovní dny 90 minut (14,- / 7,- Kč), pro zavazadlo a psa
na 60 a o víkendu 90 minut za 6,- Kč a 24hodinová za 40,- / 20,- Kč (zlevněná platí též pro zavazadlo nebo psa). U řidiče je možno zakoupit
20minutovou jízdenku s přirážkou za 14,- / 7,- Kč.
Časové předplatní jízdenky jsou na rozdíl od jednotlivých cenově rozlišeny podle zón. Provoz MHD
je rozdělen na zóny 01, 11, 12, 21 a 22. Zónou 01 je město České Budějovice a spadá do ní celý
trolejbusový provoz kromě tratě Nemanice - Borek. Zóny 11 a 12 přiléhají k městu, zóny 21 a 22 jsou ještě vzdálenější
a následují po zónách 11 a 12. Předplatní jízdenky existují v kategoriích pro jednu až pět zón, jejich časová platnost je 7, 15, 30, 90 nebo 180 dní,
rok či 30 dní s jedním zavazadlem a psem, podle kategorie držitelů jsou rozděleny na občanské (osoby starší 15 let věku), pro děti od 6 do 15 let věku
včetně, pro žáky základních a středních škol starší 15 let, pro studenty vysokých škol do 26 let a pro důchodce do 70 let. Jízdenky nejsou
k dispozici pro každou kategorii cestujících ve všech časových platnostech. 30denní nepřesnosná občanská jízdenka stojí na jednu zónu 269,- Kč, na pět
zón 476,- Kč, roční na jednu zónu 2574,- Kč a na pět zón 589,- Kč. Občanská časová předplatní jízdenka může existovat se stejnou časovou a
zónovou platností i jako přenosná, ale její cena je vyšší.
Do trolejbusů i do autobusů MHD kromě linky 104 dp Hluboké nad Vltavou se nastupuje a vystupuje všemi dveřmi. Pouze v době
od 20.00 do 4.00 se nastupuje v celém systému předními dveřmi a řidič kontroluje jízdní doklady.
|
(3) Starší typ označníků MHD zleva v zastávkách Mariánské náměstí a Poliklinika Sever, kde již byly smaltované štítky nahrazeny samolepkami na plechu. Říjen 2006. |
Zastávky MHD jsou osazeny dvěma typy označníků. Starší typ je jednotyčové červeně natřené konstrukce. Na hranatém modře
orámovaném terči je nakreslen trolejbus Škoda 9Tr nebo autobus Karosa ŠM 11, pod terčem je umístěn plechový štítek s černě uvedeným názvem
zastávky a pod ním kulaté smaltované štítky ("čočky") s modrým číslem linky na bílém pozadí u denních linek nebo s bílým číslem na modrém pozadí
u linek nočních.
Jízdní řády, případně i schéma linek a informace o tarifu, jsou umístěny za fóliemi na tabulích připevněných kolem označníku podle počtu vývěsek
do tvaru čtverce nebo šestiúhelníku. Na každou desku se vejdou pouze dvě vývěsky. Kvůli uspořádání tabulí musí cestující za účelem vyhledání odjezdu
své linky často postupně obcházet označník dokola, přičemž se navzájem střetávají a překážejí si. Pro náhodného pozorovatele to může být
zábavná podívaná, ale jen do chvíle, kdy bude chtít sám někam jet a začne sám označník obcházet.
|
(4) Novější typ označníků MHD - vlevo trojúhelníkový v zastávce Senovážné nám. - Dům kultury, vpravo plochý v zastávce Nádraží. Říjen 2006. |
Novější označníky jsou stříbrně natřené konstrukce, a to buď dvoutyčové, nebo trojúhelníkového tvaru se třemi tyčemi v rozích. Pod horním terčem s kresbou trolejbusu nebo autobusu neurčitého typu je umístěna deska s názvem zastávky a čísly zastavujících linek uvedenými černou barvou na bílém papíře krytém fólií. Tabule s vývěskami jsou připevněny v celé šířce na označník. Pokud je zapotřebí více vývěsek, nacházejí se na téže straně označníku dvě tabule pod sebou.
|
(5) Jízdní řád trolejbusové linky číslo 9, říjen 2006. Jízdní řády autobusových linek vypadají shodně. |
Jízdní řády jsou městského provedení. Časy odjezdů spojů z dané zastávky, jejíž název je zvýrazněn v seznamu vlevo, jsou uváděny zvlášť pro pracovní dny, pro pracovní dny o prázdninách a dohromady pro sobotu, neděli a svátek. U seznamu zastávek je uvedena i doba jízdy. Dopravní prostředek zajišťující linku není uveden. Zajímavé je garantování nízkopodlažních spojů piktogramem osoby tlačící vozík pro invalidy s vysvětlivkou "spoj s částečně bezbariérově přístupným vozidlem, nutná dopomoc průvodce". Pokud jsou garantovány pouze vybrané spoje, je piktogram umístěn za časem jejich odjezdu. Pokud se jedná o všechny spoje linky, je umístěn vedle jejího čísla.
|
(6) Autobus Karosa Ares 15M dopravce ČSAD Jihotrans a.s. na dnes již zbořeném starém autobusovém nádraží v dubnu 2004. |
České Budějovice jsou významnou dopravní křižovatkou. Nejvýznamnější pozemní komunikací je silnice 1. třídy číslo I/3
Mirošovice (napojení na dálnici D1) - Benešov - Votice - Tábor - Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí - Soběslav - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice -
Kaplice - Dolní Dvořiště. V budoucnu bude v tomto směru uvedena do provozu nová pozemní komunikace, vedená částečně jako dálnice pod
označením D3 a částečně jako rychlostní silnice R3. Dosud je v provozu pouze úsek Chotoviny - Tábor a obchvat Tábora, dohromady o
délce cca 8 km.
Dalšími silnicemi 1. třídy jsou číslo I/20 Plzeň - Nepomuk - Blatná - Vodňany - České Budějovice a I/34 Svitavy - Pelhřimov
- Havlíčkův Brod - Jindřichův Hradec - České Budějovice. Velký význam má také silnice 2. třídy II/105 Jesenice - Jílové u Prahy - Neveklov
- Sedlčany - Milevsko - Týn nad Vltavou - Hluboká nad Vltavou - České Budějovice.
|
(7) Kloubový autobus MAN ČSAD Jihotrans a.s. na provizorním autobusovém nádraží v říjnu 2006. |
Většinu regionální a dálkové autobusové dopravy v Českých Budějovicích a okolí zajišťuje dopravce ČSAD
Jihotrans a.s. vzniklý v roce 1996 privatizací státního podniku, který byl v roce 1991 oddělen z krajského státního (dříve národního) podniku,
ve kterém byly České Budějovice dopravním závodem 201. Dopravce nasazuje do provozu i velkokapacitní autobusy, a to buď patnáctimetrové typu
Karosa Ares, nebo kloubové Karosa a MAN. Dříve k provozu ČSAD Jihotrans patřily také Ikarusy 280.
Na linkách ČSAD Jihotrans lze díky existenci integrovaného dopravního systému v úseku České Budějovice - Hluboká nad Vltavou využívat
předplatní jízdenky MHD s příslušnou zónovou platností, na lince 320 060 České Budějovice, aut. st. - Hluboká nad Vlt., Zámostí žel. st. také jednotlivé
jízdenky. Využití linky bohužel snižuje nízké povědomí veřejnosti o její integraci a její zastavování na území Českých Budějovic pouze v zastávkách
linkových autobusů.
Dalšími autobusovými dopravci v Českých Budějovicích jsou například ČSAD Autobusy České Budějovice a.s.
(provozovny Písek, Český Krumlov, Kaplice, Milevsko, Prachatice, Vimperk - v Českých Budějovicích navzdory svému názvu dopravce provozovnu nemá),
Záruba M&K a.s. (Vodňany), ČSAD Jindřichův Hradec a.s., ICOM transport a.s. (Jihlava), Connex Praha, s.r.o. nebo
Stanislav Kovářík - KODISP.
Autobusové nádraží je v Českých Budějovicích umístěno v sousedství železniční stanice, takže je umožněn
snadný přestup na vlak i na městskou hromadnou dopravu. Staré autobusové nádraží přestalo sloužit cestujícím v září 2005, kdy bylo uvedeno
do provozu provizorní autobusové nádraží v areálu železničního nákladového nádraží. Po demolici starého autobusového nádraží začala na jeho
místě výstavba nového dopravně-obchodního centra Mercury Center. V podzemí bude umístěno parkoviště s více než 700 místy, dvě nadzemní
podlaží budou vyhrazena pro hypermarket Hypernova, další obchodní plochy a služby a na střeše objektu v úrovni třetího nadzemního podlaží bude
umístěno moderní autobusové nádraží s dvoupodlažní nástavbou sloužící ČSAD Jihotrans a technickému zázemí dopravně-obchodního centra. Nové
autobusové nádraží má být zprovozněno v prosinci 2006.
|
(8) Výpravní budova ŽST České Budějovice v pohledu z Nádražní ulice, říjen 2006. |
První železniční trať v Českých Budějovicích byla zároveň vůbec nejstarší železnicí v kontinentální Evropě.
Koněspřežná železnice do Lince byla v plném provozu od roku 1832 a dodnes na ní v městské zástavbě
upomíná několik staveb. Její pozůstatky jsou národní kulturní památkou. Klasická železnice parostrojní dorazila do města roku 1868.
V současné době jsou České Budějovice velmi významnou železniční křižovatkou - vychází odtud pět tratí.
Nejvýznamnější z nich je číslo 220 Benešov u Prahy (pokračování tratě 221 z Prahy) - Olbramovice - Tábor - Veselí nad Lužnicí - České
Budějovice. Je elektrifikovaná střídavou trakční soustavou o napětí 25 kV 50 Hz, která je použita u všech elektrifikovaných jihočeských tratí kromě
dráhy Tábor - Bechyně. Navzdory velkému významu tratě pro osobní i nákladní dopravu a plánované přestavbě na koridor je trať dosud z velké části
jen jednokolejná a dvě koleje má jen v krátkých úsecích. Osobní (zastávkové) vlaky vyjíždějící na tuto trať z Českých Budějovic jsou vedeny do Tábora
nebo až do Benešova. Kromě nich využívají trať vlaky spěšné, rychlíky a expresy.
|
(9) Na minulost železnice upomíná parní lokomotiva 310.076 "kafemlejnek" vystavená jako pomník před nádražím. Říjen 2006. |
Spojení z Českých Budějovic do Rakouska je možné dvěma tratěmi. První z nich je jednokolejná, ale elektrifikovaná
trať číslo 196 do Horního Dvořiště, po které jsou vedeny vlaky osobní, spěšné a rychlíky. Druhá trať má číslo 199, je jednokolejná a
neelektrifikovaná a vede do Českých Velenic. Jezdí po ní vlaky stejných kategorií jako po 196.
Po trati číslo 190 se z Budějovic jezdí přes Strakonice do Plzně. Vedeny jsou po ní zastávkové vlaky a
rychlíky, trať je elektrifikovaná a v některých úsecích dvoukolejná.
Poslední tratí je číslo 194, jednokolejná a neelektrifikovaná místní dráha přes Černý Kříž do Volar s odbočkou
Černý Kříž - Nové Údolí. Vedeny jsou tudy v zimním období pouze zastávkové vlaky, v létě však pro potřeby rekreace
i rychlíky.
Díky existenci integrovaného dopravního systému je možné cestovat v úsecích tratě 190 České Budějovice - Hluboká nad Vltavou a 220 České
Budějovice - Hluboká nad Vltavou-Zámostí v osobních vlacích na předplatní jízdenky MHD s příslušnou zónovou platností.
|
(10) Odstavené vraky lokomotiv v depu kolejových vozidel České Budějovice, duben 2004. |
Železnice má dosud pro České Budějovice mimořádný význam a autobusová doprava může relacím
zajišťovaným drahou konkurovat kvůli špatné silniční síti jen stěží.
V Českých Budějovicích se nachází také depo kolejových vozidel.