Pražské železniční stanice a zastávky

Praha - Vyšehrad

(1)

(1) Pohled na hrázděnou čekárnu na ostrovním nástupišti a staniční budovu bývalé stanice, dnes již jen výhybny Praha - Vyšehrad. Listopad 2005.

V roce 1872 byla uvedena do provozu Pražská spojovací dráha z dnešního hlavního nádraží na Smíchov a spolu s ní i stanice Vyšehrad. O deset let později došlo k výstavbě spojky z Vršovic na Vyšehrad. Až do roku 1888 sloužila vyšehradská stanice pouze nákladní dopravě, teprve od tohoto roku jsou totiž po Pražské spojovací dráze vedeny osobní vlaky.

(2)

(2) Novorenesanční staniční budova v pohledu ze Svobodovy ulice s tramvají T6A5 na lince 7, říjen 2003.

Na začátku 20. století byla původně jednokolejná trať přestavěna na dvoukolejnou a rozšířena byla také stanice Vyšehrad. Byla postavena zajímavá novorenesanční staniční budova a mezi 1. a 3. kolejí bylo zbudováno ostrovní nástupiště s hrázděnou čekárnou, přístupné prvním nádražním podchodem v Praze.

(3)

(3) Zdevastovaná staniční budova doplněná o mříž, která brání padání kusů zdiva na chodce. Únor 2005.

V roce 1942 byl název stanice Vyšehrad změněn na Praha - Vyšehrad. Vyšehrad se přitom stal součástí Prahy už v roce 1883, tj. ještě před zprovozněním stanice pro osobní dopravu!
V roce 1960 přestala stanice Praha - Vyšehrad sloužit osobní přepravě a stala se tak pouze výhybnou.

(4)

(4) Pohled na zpustlé první nástupiště, které od roku 1960 cestující nepoužívají. Únor 2005.

Před staniční budovou vyšehradské výhybny se nacházejí tři koleje, z nichž bližší dvě (číslo 2 a 1) patří trati z hlavního nádraží na Smíchov a vzdálenější (číslo 3) spojce do Vršovic. Na obou zhlavích je výhybna Vyšehrad vybavena stavědly, číslo 1 směrem na hlavní nádraží a Vršovice a číslo 2 směrem na Smíchov. Obě jsou obsazena jedním signalistou. Od stavědla 2 pokračuje trať přes kamenný viadukt a následující výtoňský železniční most už pouze dvoukolejně.

(5)

(5) Druhé nástupiště s hrázděnou čekárnou v pohledu od staniční budovy, únor 2005.

Bývalá vyšehradská stanice působí obrazem zkázy. Staniční budova je doslova na spadnutí, sešlá fasáda je na rozsáhlých plochách odrolena na holé cihly, které se poté také postupně rozpadají. Na průčelí do Svobodovy ulice byla v úrovni pod okny 1. patra na počátku roku 2005 zachycena mříž, která brání padání částí fasády na chodce. Služební přístupovou cestu na východní straně budovy chrání před padáním kusů zdiva pro změnu vlnitý plech. Někdejší hlavní vchod s výsostným znakem okřídleného kola je zatarasen a pod přístřeškem u něj stojí popelnice. Okna jsou špinavá, pokud nejsou vytlučená.

(6)

(6) Lokomotiva řady 363 "eso" v čele rychlíku do Plzně projíždí výhybnou Praha - Vyšehrad v listopadu 2005.

Ve staniční budově dosud funguje dopravní kancelář obsazená jedním výpravčím. Ta se nachází v pohledu z ulice v prvním patře, v pohledu z nástupiště v přízemí. Zbytek budovy je prázdný.

(7)

(7) Parní lokomotiva 498.022 "albatros" v čele zvláštního vlaku z Prahy - Braníka na Křivoklát projíždí výhybnou Praha - Vyšehrad, duben 2006.

Obě někdejší nástupiště chátrají stejně jako staniční budova. Jejich konstrukce je silně narušena hnitím a korozí. Hrázděná čekárna na ostrovním nástupišti je plná odpadků, podchod do staniční budovy je zazděný.
Od přelomu 40. a 50. let do roku 2001 byly ve stanici a později výhybně umístěny sochy, po jejichž odstranění působí areál ještě pustěji.

(8)

(8) Hrázděná čekárna na ostrovním nástupišti plná odpadků v listopadu 2005. Dvojice schodišť vede k zazděnému podchodu.

Nápisy Praha - Vyšehrad jsou stále výrazné, dalším pozůstatkem po osobní dopravě je nápis "Východ" na jedněch dveřích z nástupiště u staniční budovy. Po tabulích s odjezdy vlaků či jiných materiálech dopravce nezůstalo na nástupištích a v čekárně nic.

(9)

(9) I na vzhledu nástupiště u staniční budovy se podepsala desetiletí bez údržby. Listopad 2005.

Vzhledem k tomu, že bývalé vyšehradské nádraží už cestujícím neslouží, není jeho areál veřejnosti přístupný. Na první nástupiště u staniční budovy se sice dá dostat po služebním schodišti vlevo od původního hlavního vchodu i vyšlapanou cestičkou skrz někdejší plot vpravo od něj, k cestě na druhé nástupiště je však třeba přejít koleje. Díky trvalému obsazení dopravní kanceláře v budově nedochází k rozsáhlejší devastaci staveb vandaly.

(10)

(10) Pohled ze Svobodovy ulice na fasádu staniční budovy přes mříž, která brání padání částí zdiva na chodce. Duben 2006.

Dnes je oblast Vyšehradu a Nuslí vlaky pouze projížděna a cestující z této oblasti musí dojíždět městskou dopravou až na hlavní nádraží nebo smíchovské nádraží. V posledních letech se sice občas hovoří o obnově zastavování osobních vlaků na Vyšehradě, v dohledné době to však nelze očekávat. Je však pravděpodobné, že pokud by bylo zastavování na Vyšehradě obnoveno, nestavěly by vlaky u současné budovy, ale u nových nástupišť na rovnějším úseku.

(11)

(11) Znak okřídleného kola nad někdejším hlavním vchodem vyšehradského nádraží. Vchod dnes slouží jako stanoviště pro popelnice. Listopad 2005.

K bývalé železniční stanici jezdí tramvajová linka 7. Přímo před budovou se nachází ostrůvek zastávky Albertov (dříve Nádraží Vyšehrad) ve směru na Ústřední dílny DP.

Zpět na hlavní stranu