Pražské železniční stanice a zastávky

Praha - Vršovice

(1)

(1) Výpravní budova ŽST Praha - Vršovice v pohledu z Ukrajinské ulice, březen 2007.

Významná železniční stanice Praha - Vršovice se skládá z několika částí: osobního, vjezdového a seřaďovacího nádraží a z čekacích kolejí. Rozkládá se na velkém území mezi Nuslemi, Zahradním Městem a Hostivaří. Hlavní budova osobního nádraží je umístěna na území Vršovic v Ukrajinské ulici.
Tato stránka se věnuje pouze osobnímu nádraží.

(2)

(2) Elektrická jednotka řady 451 u 1. nástupiště stanice Praha - Vršovice před odjezdem na hlavní nádraží v květnu 2005.

První železniční trať - dráha císaře Františka Josefa z Vídně přes České Budějovice do Prahy (na dnešní hlavní nádraží) - prochází územím Vršovic od roku 1871, ale nádraží zde bylo zřízeno až v roce 1880. Jeho původní název zněl Nusle - Vršovice, od roku 1912 byl změněn na Vršovice - Nusle. Vršovice i Nusle byly připojeny k hlavnímu městu Praze v roce 1922 a od roku 1941 nese zdejší železniční stanice současný název Praha - Vršovice.

(3)

(3) Míjení zastávkového vlaku z hlavního nádraží do Čerčan vedeného lokomotivou řady 714 "lego" s elektrickou jednotkou řady 451 na zastávkovém vlaku z Benešova na hlavní nádraží. Březen 2005.

V roce 1882 byl zahájen provoz na trati z Nuslí - Vršovic do Modřan. Ze stejného roku pochází spojovací trať do výhybny Praha - Vyšehrad, která však neslouží osobní dopravě.

(4)

(4) Souprava motorového vozu řady 854 "hydra" a dvou vagónů Btn na osobním vlaku do Mladé Boleslavi v Praze - Vršovicích, únor 2006.

Dnes vyjíždějí z Vršovic vlaky osobní dopravy na tři železniční tratě, z nichž dvě vycházejí přímo z této stanice. Bývalá dráha císaře Františka Josefa má dnes v úseku Praha - Benešov u Prahy číslo 221. Do Českých Budějovic pokračuje pod číslem 220. Podle této tratě je udáváno staničení, dle kterého leží stanice Praha - Vršovice v km 183,3 (od Českých Budějovic).

(5)

(5) Pohled na sešlou staniční budovu z 2. nástupiště, březen 2005.

Trať je v úseku do Benešova dvoukolejná a elektrifikovaná stejnosměrnou napájecí soustavou s napětím 3 kV, do Budějovic pokračuje už jednokolejně a elektrifikována je zde střídavě 25 kV 50 Hz. Po trati jsou vedeny vlaky osobní (zastávkové), spěšné, rychlíky a expresy, přičemž ve Vršovicích zastavují všechny. Osobní (zastávkové) vlaky jezdí po této trati ve špičkách pracovních dnů v pravidelném intervalu 30 minut a mimo špičku pak 60 minut, což umožňuje cestujícím si snadno zapamatovat doby odjezdů vlaků. Půlhodinový interval zůstává zachován i mimo pracovní dny odpoledne.

(6)

(6) Pohled od staniční budovy na 2. a 3. ostrovní nástupiště, prosinec 2005.

V Praze jsou všechny vlaky ukončeny na hlavním nádraží, jejich druhou konečnou je Benešov u Prahy. Do zavedení grafikonu vlakové dopravy 2005/2006 jezdil jeden vlak v pracovní dny a sobotu ráno z Prahy až do Českých Budějovic a jeden vlak v neděli a svátky opačně.

(7)

(7) Obnovená stará odbavovací hala ve staniční budově Praha - Vršovice, květen 2005.

Většina zastávkových vlaků je tvořena elektrickými jednotkami řady 451 a 452 "panťáky", méně často jezdí i soupravy lokomotiv a dvoupodlažních vagónů. Přímé vlaky z Prahy přímo až do Českých Budějovic byly kvůli změně napájecí soustavy tvořeny dvousystémovou lokomotivou a zelenými vagóny typu B.

(8)

(8) Novější odbavovací hala v přístavku staniční budovy, květen 2005. Výdejny jízdenek zde byly po obnově staré haly uzavřeny.

Úsek tratě Praha - Čerčany spadá do pásem Pražské integrované dopravy a v úseku Praha - Senohraby je zavedena plná integrace, v osobních a spěšných vlacích zde tedy platí i vybrané druhy jednotlivých jízdenek PID.

(9)

(9) Pohled z nové do staré odbavovací haly, březen 2007.

Druhá trať vede z Vršovic do Krče, Braníka, Modřan a Vraného nad Vltavou, kde se rozděluje na větve do Čerčan a do Dobříše. V jízdním řádu má číslo 210. Tato trať je pouze jednokolejná a elektrifikovaná je pouze do ŽST Praha - Krč. Jezdí po ní pouze osobní (zastávkové) vlaky, které jsou vedeny v nezávislé trakci už z konečné, kterou je buď hlavní nádraží, nebo v menšině případů právě Vršovice. Jejich druhou konečnou jsou Čerčany nebo Dobříš, dříve také Vrané nad Vltavou. Do 11. prosince 2004 končily mimo pracovní dny některé vlaky od Vraného nad Vltavou již v Braníku a Vršovice tak neobsluhovaly.

(10)

(10) Pohled z ostrovního 2. nástupiště ke staniční budově, prosinec 2005.

Osobní vlaky na trati 210 jezdí v nepravidelných intervalech, zhruba jeden spoj za hodinu. Nasazeny jsou na ně především motorové vozy řady 810 "orchestrion" s přípojnými vozy nebo soupravy lokomotiv 714 "lego" s týmiž přípojnými vozy Btax. Většinou už pouze v pátek a o víkendech jezdí lokomotivy řady 749 "zamračené" s dvoupatrovými vagóny. V celé délce obou větví tratě platí i tarif PID, z toho plná integrace v úseku Praha - Davle / Měchenice.

(11)

(11) Pítko na 2. nástupišti už cestujícím neslouží. Prosinec 2005.

Osobní dopravu ve Vršovicích doplňují vlaky, které zde mají konečnou a jezdí odtud po trati 070 přes hlavní nádraží, Čakovice a Neratovice ve směru na Mladou Boleslav. Jedná se o vlaky zastávkové i rychlíky. V pracovní dny přijíždí do Vršovic od Mladé Boleslavi 15 vlaků a z Vršovic jich tímto směrem odjíždí 14. Počet vlaků mimo pracovní dny je podobný.

(12)

(12) Kryté nástupiště u staniční budovy v prosinci 2005.

Vlaky jsou vedeny motorovými vozy řady 854 "hydrami" s přípojnými vozy. V úseku Praha - Všetaty platí ve vlacích pro také tarif PID, z toho plná integrace je zavedena v osobních a spěšných vlacích pouze v úseku Praha-Vršovice - Praha-Čakovice.

(13)

(13) Dřevěným lešením podepřená střecha nástupiště u výpravní budovy, březen 2007.

Od 10. prosince 2006 zastavují v Praze - Vršovicích některé spěšné vlaky a rychlíky obsluhující tratě 010 a 011 Praha - Kolín - Pardubice, které jsou z důvodu přestavby pražského železničního uzlu vedeny v obou směrech mezi stanicemi Praha hlavní nádraží a Praha - Běchovice (kterou projíždějí) po trati přes nákladové nádraží Praha - Malešice. V pracovní dny se jedná o jeden spěšný vlak a šest rychlíků ve směru na Kolín a jeden spěšný vlak a osm rychlíků na hlavní nádraží, v ostatních dnech je počet mírně nižší.

(14)

(14) Cedule pro označení vlaků na ostrovním 3. nástupišti. Zde umístěné umyvadlo je funkční. Prosinec 2005.

Před staniční budovou leží devět kolejí dopravních a za nimi devět kolejí manipulačních. Cestujícím slouží tři nástupiště, číslo 1 přímo u staniční budovy a číslo 2 a 3 ostrovní. Příchod na ostrovní nástupiště je umožněn podchodem, který ústí na 1. nástupišti.

(15)

(15) Podchod ve stanici Praha - Vršovice, prosinec 2005.

Původně jednopatrová staniční budova z dob zahájení provozu byla v roce 1899 rozšířena do dnešní podoby. V současné době není její vnější vzhled příliš reprezentativní, ale v interiéru byla v letech 2004 - 2005 opravena původní odbavovací hala přímo ve staniční budově. Výdejny jízdenek v novější hale v přízemním přístavku byly po jejím zprovoznění uzavřeny.

(16)

(16) Osobní vlak z hlavního nádraží do Čerčan v sestavě 714 + 5x B(D)tax + 810 v ŽST Praha - Vršovice v březnu 2007.

Součástí vršovického osobního nádraží je nákladový obvod (vzdálenější koleje před staniční budovou) a odstavné koleje u tunelu.
Osobní vršovické nádraží má velký význam i pro nákladní dopravu, i když proti minulosti už značně omezený. Velmi významný je také manipulační provoz mezi depem kolejových vozidel a hlavním nádražím.

(17)

(17) Elektrická jednotka řady 471 odstavená v Praze - Vršovicích v květnu 2005.

Nákladní doprava využívá také jednokolejnou spojku z osobního vršovického nádraží do výhybny Praha - Vyšehrad. Dále z osobního nádraží vycházejí vlečky podniků Pražská teplárenská (do teplárny Michle, v pohledu od Prahy vlevo od modřanské tratě), Fanta (v pohledu od Prahy vpravo od modřanské tratě) a Motovia (odpojující se úvratí z vlečky Fanta).

(18)

(18) Bývalá vodárna v Praze - Vršovicích, leden 2006.

Vlaková cesta je stavěna elektromagneticky z dopravní kanceláře ve staniční budově, případně ručně při posunu. V dopravní kanceláři slouží tři výpravčí. V obvodu stanice jsou umístěna dvě výhybkářská stanoviště, číslo XV u hostivařského resp. krčského zhlaví a číslo XVI u pražského zhlaví nákladového obvodu. Obě stanoviště jsou trvale neobsazena a zdevastována (zejména stanoviště XV).

(19)

(19) Stanoviště XV na hostivařském resp. krčském zhlaví ŽST Praha - Vršovice je neobsazené a všechny jeho vchody jsou zazděny. Leden 2006.

Železniční stanice Praha - Vršovice je cestujícími silně využívána, ale téměř výhradně pro cesty z města. Přitom železniční spojení s hlavním nádražím je s jízdní dobou kolem 5 minut mimořádně výhodné a tramvaje mu nemohou konkurovat. Na Nové ani Staré Město není od hlavního nádraží daleko a s ohledem na krátkou dobu jízdy cestujícím z Vršovic ani nemusí vadit, že si ve vlaku už nesednou.

(20)

(20) Neobsazené stanoviště XVI v Praze - Vršovicích v pohledu od Otakarovy ulice, leden 2006.

Za parkem před staniční budovou se na Vršovické ulici nachází tramvajová zastávka Nádraží Vršovice, kterou obsluhují linky číslo 6, 7 a 24 a noční 55. V kolmé Petrohradské ulici je v blízkosti staniční budovy zřízena autobusová zastávka Ukrajinská, kam jezdí linky číslo 106, 124 a 139.

(21)

(21) Autobusová zastávka Ukrajinská u ŽST Praha - Vršovice s dnes již vyřazeným porouchaným autobusem Karosa B 741 ev. č. 6088 (r. v. 1995, garáže Hostivař) z linky 139, červen 2005.

Zpět na hlavní stranu