Pražské železniční stanice a zastávky

Praha - Smíchov

(1)

(1) Staniční budova ŽST Praha - Smíchov z let 1953 - 1956 v pohledu z Nádražní ulice, leden 2006.

Železniční stanice Praha - Smíchov zahájila provoz v roce 1862, kdy se stala konečnou České západní dráhy z Plzně. V roce 1872 se do stanice napojila trať Buštěhradské dráhy z Hostivice. Ve stejném roce bylo umožněno tratí Pražské spojovací dráhy spojení přes Vyšehrad na dnešní hlavní nádraží a Hrabovku (zhlaví Masarykova nádraží). Do roku 1888 sloužila trať Pražské spojovací dráhy pouze nákladní dopravě a na Smíchově byla zaústěna pouze do společného nádraží, teprve v tomto roce byla propojena i s kolejištěm před výpravní budovou.
V roce 1873 byla uvedena do provozu trať Pražsko-duchcovské dráhy z Berouna přes Rudnou.

(2)

(2) Lokomotiva řady 163 "peršing" v ŽST Praha - Smíchov, červen 2001.

Dokud bylo nádraží na Smíchově konečnou stanicí u Prahy, neslo název Praha, za kterým byl v závorce uváděn název dopravce Česká západní dráha. Od roku 1895 se stanice nazývala Smíchov, v letech 1909 - 1920 Smíchov státní nádraží. V roce 1922 bylo město Smíchov připojeno k hlavnímu městu Praze a od roku 1941 nese i zdejší stanice název Praha - Smíchov. Desítky let však byla stanice známa spíše jako "nádraží Západní dráhy" nebo pouze "Západní nádraží". Tak byly také označeny zdejší zastávky městské dopravy.

(3)

(3) Odbavovací hala smíchovského nádraží z let 1953 - 1956 s budovatelskou freskou od Richarda Wiesnera z roku 1954. Listopad 2003.

Dle staničení leží ŽST Praha - Smíchov v km 4,6 tratě Praha hlavní nádraží - Praha-Smíchov, což odpovídá km 0,5 tratě Praha-Smíchov - Praha-Radotín resp. km 0,0 Praha-Smíchov - Rudná u Prahy resp. km 0,6 Praha-Smíchov společné nádraží - Podlešín.

(4)

(4) Střední část fresky od Richarda Wiesnera z roku 1954, leden 2006.

Železniční stanici tvoří tři obvody: osobní nádraží, společné nádraží a seřadiště. Společnému nádraží, kde zastavují osobní vlaky tratě číslo 122 do Zličína, Hostivice a Rudné u Prahy jako ve stanici "Praha - Smíchov severní nástupiště", a seřadišti, které je fakticky jeho jižní částí, je věnována samostatná stránka.

(5)

(5) Levá část fresky od Richarda Wiesnera z roku 1954, leden 2006.

Původní staniční budova ležela severněji než současná, blíže k vyšehradskému zhlaví. Současná budova byla postavena v letech 1953 - 1956 dle návrhu architektů Jana Zázvorky a Ladislava Žáka. Autorem fresky z roku 1954 v odbavovací hale je Richard Wiesner.
Před budovou se nachází osm dopravních kolejí a za nimi koleje manipulační. Kolejiště je však širší jižně od budovy, kde je dopravních kolejí dvanáct.

(6)

(6) Výdejny jízdenek v odbavovací hale v lednu 2006.

S budovou sousedí nástupiště I, nástupiště II a III jsou přístupná dvěma podchody, odjezdovým a příjezdovým. U kusých kolejí jižně od budovy jsou zřízena nástupiště IA a IIIA.
Po letech užívání už působí nádražní objekty poněkud sešle a neškodila by jim oprava.

(7)

(7) Lokomotivy řady 163 "peršing" a 150 "potkan" v čele rychlíku před odjezdem z Prahy - Smíchova. "Potkan" ještě nemá zdvižený sběrač. Prosinec 2004.

V dopravní kanceláři ve výpravní budově je přítomen jeden výpravčí, jeden výpravčí panelista a dva vnější výpravčí, z toho jeden jen v denní směně. Stavědlo 1 (na seřadišti, resp. v jižní části společného nádraží) je obsazeno jedním signalistou (dříve v denní směně navíc jedním výhybkářem). Ve stavědle 2 a dopravní kanceláři společného nádraží slouží jeden výpravčí a v denní směně i jeden výhybkář.

(8)

(8) Budova bývalého depa mezi osobním nádražím a seřadištěm. Vpravo část zarostlého kolejiště, vlevo montážní vůz trolejového vedení MVTV. Leden 2006.

Výhybky a světelná návěstidla jsou obsluhována ze zmíněných pracovišť, některé výhybky přestavuje ručně posunovač. Část manipulačních kolejí na západní straně stanice musela ustoupit na konci 90. let 20. století výstavbě rychlostní komunikace (městského okruhu). Za své vzala i výtopna. U radotínského resp. hlubočepského zhlaví stojí budova, ve které sídlí muzejní společnost Výtopna Zlíchov, která zde deponuje historická železniční i silniční vozidla. Nejedná se však o původní výtopnu, nýbrž o halu pro opravy osobních vozů.

(9)

(9) Vrata bývalého depa v pohledu od berounského zhlaví, září 2006. Koleje jsou u vrat přikryty panely a prostor za vraty je zazděn.

Mezi osobním nádražím a seřadištěm vpravo od berounské tratě v pohledu od Prahy stojí budova depa, která už svému původnímu účelu neslouží. Po točně už není ani památky a před vraty neleží ani na jedné straně budovy koleje, směrem k berounskému zhlaví se však kolejiště záhy vynořuje zpod panelů a bujnou vegetací pod korunami desítky let starých vzrostlých stromů prochází přes montážní jámy zasypané zčásti odpadem, kolem shnilých ohrad z pražců, které kdysi bránily padání hromad uhlí do kolejiště, a kolem zříceniny domku uhlíře. I přes svůj stav jsou koleje na berounské zhlaví stále napojeny již neudržovanými výhybkami. Kolejové propojení z opačné strany (kolem budovy depa) je sice rovněž zachováno, ale kolej je před vjezdem "do lesa" přehrazena pražci a udržována jako kusá.

(10)

(10) V bujné vegetaci se ztrácí 26. manipulační kolej u bývalého depa, září 2006.

Trať České západní dráhy je dnes v úseku Praha - Beroun označena číslem 171, z Berouna pokračuje pod číslem 170 přes Plzeň do Chebu. Je elektrifikovaná a v úseku Praha - Plzeň dvoukolejná. Vedeny jsou po ní kromě osobních (zastávkových) vlaků i rychlíky. Expresy a vlaky vyšších kategorií zde už nejsou od 12. prosince 2004 zavedeny.

(11)

(11) Orientace Pragotron s odjezdy vlaků ze stanice Praha - Smíchov, říjen 2005.

Zastávkové vlaky mají pražskou konečnou převážně na hlavním nádraží, pouze několik ranních vlaků je ve směru od Berouna ukončeno na Smíchově. Jejich druhou konečnou je většinou Beroun, u několika vlaků Řevnice. V letním období jede jeden zrychlený zastávkový vlak (bez zastávek v úseku Praha-Smíchov - Beroun) v sobotu dopoledne ze Smíchova až do Plzně a v sobotu, neděli a svátek odpoledne z Plzně na hlavní nádraží.
Zastávkové vlaky jezdí většinou v pravidelných intervalech 30 minut ve špičkách a 60 minut mimo špičky.

(12)

(12) Elektrická jednotka řady 471 na osobním vlaku do Berouna, leden 2006.

Úsek tratě Praha - Beroun-Popovice spadá do pásem Pražské integrované dopravy a v úseku Praha - Beroun je zavedena plná integrace, v osobních a spěšných vlacích zde tedy platí i vybrané druhy jednotlivých jízdenek PID.

(13)

(13) Setkání posunovací lokomotivy řady 742 "kocour" s lokomotivou řady 363 "eso" u III. nástupiště smíchovského nádraží, leden 2006.

Železnice má velký význam pro pravidelnou dopravu okolních obyvatel do hlavního města, ale je také silně využívána rekreanty, kteří jezdí zejména do oblasti od Černošic do Srbska.
Ještě před několika lety bývalo zvykem, že vlaky odjížděly v pátek a sobotu ze Smíchova zcela přeplněny a cestující měli co dělat, aby nemuseli stát na schůdkách. To platilo i o vlaku do Plzně s odjezdem ze Smíchova v 9.20, který byl tvořen rekordními jedenácti vagóny (ve Zdicích se tři odpojovaly).

(14)

(14) Celkový pohled na odbavovací halu od severu, březen 2006.

Nádražní hala byla až do odjezdu vlaku zcela přeplněná zájemci o koupi jízdenky, takže bylo nutno těsně před odjezdem vlaku vyhlásit rozhlasem, aby se cestující přesunuli do soupravy, kde budou odbaveni bez přirážky. Průvodčí měli co dělat, ale stejně dříve vystupující cestující nemohli stačit odbavit a ti tak jeli zadarmo.

(15)

(15) Závěr odjezdového podchodu na smíchovském nádraží s výstupy na III. nástupiště, leden 2006.

Do 13. prosince 2003 jezdily zastávkové vlaky ve směru do Berouna často pouze ze Smíchova - na hlavní nádraží jich zajíždělo výrazně méně než dnes. Naopak mnoho vlaků z Berouna pokračovalo až do Plzně. Kratší vlaky, jedoucí v trase Praha - Řevnice, Praha - Karlštejn nebo Praha - Beroun bývaly vypravovány buď elektrickými jednotkami řad 451 a 452 - klasickými modrými "panťáky", nebo novějšími dvoupatrovými 470. Objevovaly se zde ale také soupravy dvoupodlažních vagónů Bmto s lokomotivou "bobinou". Vlaky do Plzně byly tvořeny zásadně lokomotivou 362 nebo 363 "eso" se zelenými vagóny, které byly buď velkoprostorové, nebo s kupé.

(16)

(16) Příjezdový podchod na smíchovském nádraží v pohledu od vstupu do stanice metra, květen 2006.

Od 14. prosince 2003 čekal cestující šok. Začaly platit zcela odlišné jízdní řády - zastávkové vlaky byly v Praze většinou prodlouženy na hlavní nádraží, ve směru na Plzeň ale byly zkráceny do Berouna. Kvůli prodloužení na hlavní nádraží musely být na vlaky vypravovány elektrické jednotky, aby lokomotivy neblokovaly nádraží objížděním vagónů. "Panťáky" jsou pouze jednosystémové a v Berouně - Králově Dvoře dochází ke změně napájecí soustavy ze stejnosměrné na střídavou. Bylo tedy nutné vlaky zkrátit do Berouna a zde zajistit přestup zastávkové vlaky do Plzně, vedené nadále dvousystémovými "esy".

(17)

(17) Výstup z podchodu na 3. nástupiště, září 2005.

V současnosti jsou na zastávkové vlaky nasazeny kromě elektrických jednotek řad 451 a 452, poslední dvoupodlažní 470 a souprav elektrické lokomotivy a dvoupodlažních vagónů také moderní dvoupodlažní elektrické jednotky řady 471 - v pracovní dny pouze na několik spojů, mimo pracovní dny na většinu. Nové jednotky jsou vybaveny i oddílem první třídy.
Od 5. března 2007 jsou v provozu dva posilové osobní vlaky v ranní špičce pracovních dnů s odjezdy ze ŽST Praha - Radotín v 6.39 a 7.16 a příjezdem do stanice Praha - Smíchov v 6.47 a 7.24 hod., které projíždějí zastávkou Praha - Velká Chuchle. Mimo pracovní dny je zaveden vlak s odjezdem z Berouna v 6.18 a příjezdem na Smíchov 7.08 hod., který zastavuje ve všech stanicích a zastávkách. První z ranních "městských" vlaků je tvořen soupravou elektrické lokomotivy a vozů 1. a 2. třídy pro rychlík, jako který souprava pokračuje z Prahy - Smíchova do Hradce Králové. Druhý ranní vlak v pracovní dny je obsluhován sólo motorovým vozem řady 810 a na víkendový ranní vlak je nasazena souprava motorového vozu 810 a přívěsného vozu Btax. Letní víkendové vlaky vedené v trase Praha - Plzeň a nezastavující mezi Prahou a Berounem jsou nadále tvořeny soupravami lokomotivy 362 nebo 363 a vagónů B nebo Bt.

(18)

(18) Označení 2. nástupiště, květen 2006.

Na jednokolejnou neelektrifikovanou trať 173 Praha - Rudná u Prahy - Beroun vyjíždějí pouze osobní (zastávkové) vlaky. Většina z nich je tvořena samostatným motorovým vozem řady 810 "orchestrionem", který je typický pro většinu českých místních drah. K několika málo vlakům je zařazen také přípojný vůz Btax, případně jsou tvořeny soupravou několika vozů 810 a Btax.

(19)

(19) Osobní vůz 2. třídy B v dnes už výjimečném původním tmavě zeleném nátěru na kolejišti ŽST Praha - Smíchov v říjnu 2005.

Vůdčí postavení v osobní dopravě ve směru této tratě převzaly autobusy. Z důvodu nízkého využití hrozilo na trati číslo 173 od 11. prosince 2005 zastavení osobní dopravy, která měla být nahrazena posílením autobusového provozu. To, že k němu nedošlo, bohužel neznamená, že trať již není ohrožena. Se zavedením grafikonu vlakové dopravy 2006/2007 platném od 10. prosince 2006 byl výrazně omezen provoz na této trati v úseku Nučice - Beroun. V pracovní dny jsou vlaky v provozu pouze ve špičkách, a to v pravidelném intervalu 60 minut, některé jsou ve směru od Prahy ukončeny v Nučicích. Mimo pracovní dny jsou vlaky v provozu celodenně, část je ukončena ve Vráži u Berouna. V Praze jsou vlaky většinou ukončeny na Smíchově, jediný vlak mimo pracovní dny po poledni jede až na hlavní nádraží.
Zrušení osobní dopravy na trati, která prochází zároveň turisticky atraktivními oblastmi i lokalitami s prudce se rozvíjející zástavbou, by bylo neuvážené.

(20)

(20) Osobní vlak 19940 přes Rudnou do Berouna a Rakovníka tvořený soupravou 810 + Btax + 810 na nástupišti III.A, říjen 2005. Od 10. prosince 2006 byl tento vlak navzdory svému velkému vytížení zrušen.

Pokračování (2. strana ze 2)>>>

Zpět na hlavní stranu