Pražské železniční stanice a zastávky

Praha Masarykovo nádraží

<<< Předchozí část (1. strana ze 2)

(1)

(1) Motorový vůz řady 854 "hydra" posunuje na Masarykově nádraží v prosinci 2005.

V červenci 2004 byla zahájena stavba "Nového spojení Praha hl.n., Masarykovo n. - Libeň, Vysočany, Holešovice", jehož cílem je zvýšení kapacity pražského železničního uzlu, zejména zkapacitnění přívodních železničních tratí do stanic Praha hlavní nádraží a Praha Masarykovo nádraží ze stanic Praha - Libeň, Praha - Vysočany a Praha - Holešovice. Součástí stavby, která má být dokončena v prosinci 2010, jsou například nové tunely pod Vítkovem (současný tunel bude opuštěn), estakáda z Hrabovky na hlavní nádraží, nový železniční most na Balabence a nový silniční most na Krejcárku.

(2)

(2) Budova místního dozoru v prosinci 2005, v pozadí motorový vůz řady 854 "hydra".

Stavbě nového spojení musela ustoupit na Masarykově nádraží část objektů depa kolejových vozidel, kolejiště na Hrabovce a spojovací trať z Hrabovky na hlavní nádraží.
Depo kolejových vozidel (lokomotivní depo), které se nachází v pohledu od nástupišť vpravo od tratě, už se nepoužívá. Součástí depa byly dvě přesuvny, z nichž jedna byla zlikvidována a její zařízení bylo vyhozeno před sousední budovu, a druhá zůstala dochována a pustne, částečně už byla dokonce zasypána zeminou. V části depa, která zůstala zachována, se uvažuje o zřízení železničního muzea, to však v současné době není příliš pravděpodobné.
Kolejiště na Hrabovce bylo napojeno na libeňské zhlaví v pohledu od Libně vlevo od tratě a končilo před podjezdem Trocnovské ulice. Hrabovka byla od svého zřízení v roce 1872 do roku 1919 samostatnou železniční stanicí, později fungovala jako zastávka, a to pro pravidelnou dopravu do roku 1933 a pro příležitostnou dopravu až do 50. let. Její hrázděná budova byla zbořena po požáru v roce 2004, krátce po vytrhání kolejiště.

(3)

(3) V prosinci 2005 byla vytrhána spojovací trať z Masarykova nádraží Hrabovky na hlavní nádraží, vycházející z výhybky 15 a prudce stoupající kolem strážního domku číslo 141. Neexistuje už ani kolejiště někdejší samostatné stanice Hrabovka, které se odpojovalo následující výhybkou číslo 10.

Spojovací trať z Hrabovky na hlavní nádraží, postavená v roce 1872 jako součást Pražské spojovací dráhy, prudce stoupala z libeňského zhlaví Masarykova nádraží kolem strážního domku číslo 141 a po železném mostě překonávala Husitskou ulici. Po jednokolejné elektrifikované trati byly vedeny rychlíky a vlaky vyšších kategorií v úseku Praha hlavní nádraží - Praha-Libeň, a to především v uvedeném směru, zatímco ve směru opačném jezdily převážně přes výhybnu Vítkov. V prosinci 2005 musela trať ustoupit stavbě Nového spojení a do zprovoznění nové estakády vede z hlavního nádraží na východ jen trať přes Vítkov.
Výhybky, kterými se připojovalo kolejiště na Hrabovce i spojovací trať na hlavní nádraží, jsou dosud zachovány.

(4)

(4) Pilíře budoucí estakády Nového spojení, která nahradí zrušenou jednokolejnou spojovací trať z Hrabovky na hlavní nádraží. Prosinec 2005.

Masarykovo nádraží je dobře obslouženo prostředky městské hromadné dopravy. Stanice trasy metra B Náměstí Republiky má k Masarykovu nádraží veden jeden z vestibulů (východ v ulici Na Florenci). Kolmo na drážní kolejiště v Havlíčkově ulici je zřízena zastávka tramvají a noční autobusové dopravy Masarykovo nádraží.
Díky výhodné poloze železniční stanice v centru města mnozí cestující ani přestupovat na městskou dopravu nemusejí a kam potřebují, dojdou pěšky.

(5)

(5) Stavba estakády Nového spojení, která nahradí zrušenou jednokolejnou spojovací trať z Hrabovky na hlavní nádraží, u bývalého depa na Masarykově nádraží. Září 2006.

V minulosti se již uvažovalo o zrušení Masarykova nádraží, o kterém se vedou diskuze dodnes, stejně jako o možnostech jeho přestavby. V současné době jsou objekty stanice poněkud zchátralé (např. zastřešení prostoru mezi budovami je zrezlé a shnilé a intenzivně jím zatéká). Připravuje se revitalizace stanice, jejímž cílem má být "zásadní posílení komerčního využívání lokality za současného zachování dopravní funkce tohoto důležitého terminálu železniční dopravy". Otázkou je, kdy k revitalizaci dojde.

(6)

(6) Zbývající část depa, která nemusela ustoupit stavbě Nového spojení, s posuvnou částečně zasypanou zeminou, v září 2006.

(7)

(7) Vstup od Masarykova nádraží do stanice trasy metra B Náměstí Republiky. Prosinec 2005.

Zpět na hlavní stranu