Pražské železniční stanice a zastávky

Praha - Libeň

(1)

(1) Výpravní budova ŽST Praha - Libeň v pohledu z Českomoravské ulice, duben 2007.

Železniční stanice Praha - Libeň leží na významné železniční trati číslo 011 Praha - Český Brod - Kolín. Po této trati jsou vedeny kromě vlaků zastávkových i vlaky vyšších kategorií až do SuperCity. Velmi významná je zde také nákladní doprava. Čilý provoz na trati usnadňuje to, že je mezi Poříčany a Prahou - Běchovicemi trojkolejná, přičemž prostřední kolej nemá v menších stanicích a zastávkách nástupiště a využívají ji pouze vlaky, které zde nestaví.

(2)

(2) Elektrické lokomotivy řad 163 a 130 a diesel-elektrická 742 na libeňském nádraží v prosinci 2004.

Dnešní železniční stanice Praha - Libeň vznikla v roce 1877. Nejstarší železnice, dráha Olomouc - Praha, tudy však procházela už od roku 1845. Tehdy na ní ale na území dnešní Prahy jen dvě stanice - Běchovice a dnešní Masarykovo nádraží. (Zastávky zde nebyly žádné.) Úsek železnice mezi těmito dvěma stanicemi byl dvoukolejný, ve zbytku délky byla trať jen jednokolejná.

(3)

(3) Elektrické lokomotivy řady 123 a 181 v Praze - Libni, listopad 2003.

Železniční stanice Praha - Libeň leží dle staničení v km 405,2 (měřeno od Vídně).
Stanice nesla původně název Libeň a poté Libeň státní nádraží. Od roku 1923 byla současná stanice zmáma jako Libeň horní nádraží. Tím byla odlišena od dolního nádraží (otevřeného také v roce 1877), které bylo umístěno na Palmovce na trati vedené na nádraží Těšnov. Tato trať přestala sloužit osobním vlakům v roce 1972 a zcela byla opuštěna v roce 1983.
V roce 1941 byla současná stanice Praha - Libeň přejmenována z Libně horního nádraží na Prahu - Libeň horní nádraží (Libeň je přitom součástí Prahy již od roku 1901!) a v roce 1985 získala po zrušení nádraží na Palmovce současný název Praha - Libeň.

(4)

(4) Elektrická jednotka řady 471 na osobním vlaku Praha - Kolín v Praze - Libni, prosinec 2004.

Význam libeňského nádraží postupem času vzrůstal a současně s tím se rozrůstalo jeho kolejiště. Trať z Olomouce do Prahy zde nezůstala jedinou železnicí. V roce 1919 byla otevřena trať přes Malešice na seřaďovací nádraží do Vršovic (vycházející z běchovického zhlaví vpravo od trati v pohledu od Prahy) a v roce 1926 trať přes výhybnu Vítkov na hlavní nádraží (z pražského zhlaví vlevo od trati v pohledu od Běchovic). Pražské zhlaví stanice Praha - Libeň je zaústěno do křižovatky Balabenka, ze které je možno pokračovat buď na Masarykovo nádraží, přes Vítkov na hlavní nádraží, přes odbočku Rokytka do Holešovic nebo do Vysočan. V prosinci 2005 byla snesena spojovací trať z Masarykova nádraží Hrabovky na hlavní nádraží, kterou také vlaky jedoucí přes Libeň využívaly. Ta bude v příštích letech nahrazena estakádou tzv. Nového spojení.

(5)

(5) Trojice nástupišť libeňského nádraží v pohledu od Prahy, prosinec 2005.

Kolejiště libeňského nádraží nedosahuje největší šíře před staniční budovou, ale zhruba o 700 metrů blíže ke Praze, kde se nachází 20 dopravních kolejí a 8 kolejí manipulačních, zatímco před budovou pouze 8 dopravních a 2 manipulační koleje. Také poloha stanice v km 405,2 dle staničení není počítána k budově, ale právě do místa s nejširším kolejištěm.

(6)

(6) Elektrická jednotka řady 471 osobního vlaku Praha - Kolín na 2. nástupišti a motorový vůz řady 810 příměstské linky do Roztok na 1. nástupišti, prosinec 2004.

Vysvětlení tohoto uspořádání stanice je jednoduché. Původní staniční budova se nacházela právě v místě nejširšího kolejiště, zhruba o 700 metrů blíže ke Praze, u dnešní tramvajové zastávky Sazka arena. V roce 1978 byla dokončena nová staniční budova, umístěná pro oddělení osobní dopravy od nákladní a pro lepší návaznost na městskou hromadnou dopravu blíže k běchovickému zhlaví, v místě nazývaném Harfa.
Původní staniční budova byla těžce poškozena bombardováním na konci 2. světové války a zachovalo se z ní pouze torzo, přesněji řečeno přízemí, nad kterým dříve stála ještě dvě patra a podkroví. Toto torzo bylo v roce 2004 opraveno a dnes v něm sídlí archiv Českých drah.

(7)

(7) Odbavovací hala ve staniční budově, prosinec 2004.

V Libni zastavují na trati 011 všechny osobní (zastávkové) a spěšné vlaky a většina rychlíků. Vlaky kategorií expres, EuroCity a InterCity stanicí ve směru od Prahy projíždějí, ve směru do Prahy většinou zastavují. Vlaky SuperCity projíždějí vždy.
Směrem "do Prahy" jezdí zastávkové vlaky tratě 011 z Libně především na Masarykovo nádraží, pouze ranní spěšný vlak a čtyři ranní zastávkové vlaky jsou z důvodu nízké kapacity Masarykova nádraží vedeny na nádraží Praha - Holešovice (opačně však nejedou). Odtud také vyjíždějí tři spěšné vlaky odpoledne. Poslední večerní zastávkový vlak je ukončen na hlavním nádraží.
Opačným směrem jezdí většina osobních a spěšných vlaků do Kolína, některé pouze do Českého Brodu. Obnoveno je také přímé spojení vybranými zastávkovými vlaky do Pardubic, které bylo v době od 14. 12. 2003 do 11. 12. 2004 přerušeno.

(8)

(8) Výdejny jízdenek ve staniční budově, prosinec 2005.

Osobní vlaky jezdí v pravidelných intervalech 30 minut ve špičkách pracovních dnů a 60 minut v ostatních obdobích.
V úseku Praha - Pečky platí na železniční trati 011 tarif Pražské integrované dopravy s plnou integrací, na zastávkových a spěšných vlacích lze tedy využívat i vybrané druhy jednotlivých jízdenek PID. Každá železniční stanice i zastávka v tomto úseku je vybavena označovacími strojky těchto jízdních dokladů.
Vlaky vyšších kategorií jsou v Praze ukončeny na hlavním nádraží nebo v Holešovicích, případně přes tyto stanice projíždějí.

(9)

(9) Digitální tabule s odjezdy vlaků u vstupu z odbavovací haly do podchodu, duben 2007.

V současné době jsou už všechny zastávkové vlaky na trati 011 obsluhovány moderními dvoupodlažními elektrickými jednotkami řady 471. Tyto jednotky jsou vybaveny také oddílem 1. třídy.
Od 12. prosince 2004, kdy vstoupil v platnost grafikon vlakové dopravy 2004/2005, je nasazení elektrických jednotek řady 471 na zastávkové vlaky tratě 011 garantované. Starší elektrické jednotky se tak na trati mohou objevit už jen výjimečně, při výpadku "nového vlaku".

(10)

(10) Podchod k nástupištím, prosinec 2005.

Ještě před několika lety byl vozový park zastávkových vlaků na trati 011 poněkud rozmanitější. Jezdily zde zejména klasické kulaté modré "panťáky" řad 451 a 452. Provoz doplňovaly jednotky řady 470 z počátku 90. let, které mají čelní vozy běžné a vložené dvoupatrové. Natřeny jsou buď modře nebo žluto-zeleně. Některé vlaky obsluhovaly ještě klasické soupravy stejnosměrné elektrické lokomotivy a klasických zelených vagónů 2. třídy.
Nejdříve zmizely tyto klasické soupravy lokomotivy a vagónů, poté starší typy elektrických jednotek a dnes je vozový park zastávkových vlaků unifikován řadou 471.

(11)

(11) Torzo původní staniční budovy, zničené náletem na konci 2. světové války, u tramvajové zastávky Sazka arena. Prosinec 2005.

Od 19. dubna 2004 končí v Libni příměstská železniční linka Praha-Libeň - Praha-Holešovice - Roztoky. Ta je v provozu pouze v pracovní dny od 5.30 do 20.00 hodin, a to v intervalech přibližně 30 minut ve špičce a 60 minut v sedle. V celé trase této linky platí tarif Pražské integrované dopravy s plnou integrací.
Příměstskou železniční linku obsluhovaly po jejím zavedení nejdříve krátce moderní dvoupodlažní elektrické jednotky řady 471, později na ní byly pro nízké využití nahrazeny staršími jednotkami řad 451 a 452. Od začátku platnosti nového grafikonu vlakové dopravy 12. prosince 2004 byla linka obsluhována sólo motorovými vozy řady 810 "orchestriony", na jaře 2007 přibyla motorová jednotka 814 - 914 "Regionova". Od 13. června 2005 je na lince zaveden specifický způsob odbavování (provoz bez průvodčího).

(12)

(12) Nové 1. nástupiště bylo dokončeno v březnu 2004. Snímek pochází ze října 2004.

Na pražské zhlaví ŽST Praha - Libeň také zajíždějí osobní (zastávkové) vlaky tratě 231 Praha - Nymburk - Kolín, které v Praze končí na Masarykově nádraží a do Prahy - Vysočan musí jezdit touto úvratí. Vlaky jsou obsluhovány elektrickými jednotkami obsazenými strojvůdci na obou stranách. Až k nástupištím nezajíždějí a v Libni tedy nestaví.

(13)

(13) Elektrická jednotka řady 680 "pendolino" na vlaku SuperCity z Prahy - Holešovic do Ostravy projíždí stanicí Praha - Libeň v prosinci 2005.

V roce 2004 se konalo v hale Sazka arena, postavené v blízkosti železniční stanice Praha - Libeň na místě podniku ČKD Lokomotivka, hokejové mistrovství světa. Před jeho konáním bylo rozhodnuto o revitalizaci stanice, která byla dokončena v dubnu 2004. Opravena byla nástupiště, podchod i odbavovací hala a byly instalovány nové informační systémy. V odbavovací hale bylo zřízeno ČD centrum, jediná takováto informační kancelář dopravce v Praze. Opravy se dočkalo i okolí budovy.

(14)

(14) Motorová jednotka řady 814 - 914 "Regionova" na osobním vlaku do Roztok u Prahy v ŽST Praha - Libeň, duben 2007.

Nejvýraznější změnou při revitalizaci železniční stanice Praha - Libeň byla vestavba nového nástupiště nejblíže ke staniční budově. Stará nástupiště 1 a 2 byla po jeho otevření přečíslována na 2 a 3. Všechna nástupiště jsou nyní kromě schodiště přístupná i výtahem. Je však nutno poznamenat, že na nádraží není tak silný provoz, aby byla tři nástupiště potřeba, a nové 1. nástupiště je využíváno poměrně slabě.

(15) Foto Petr Chalupský

(15) Diesel-elektrická lokomotiva řady 742 "kocour" v Praze - Libni, květen 2006.

Železniční stanice Praha - Libeň má velký význam pro nákladní dopravu, která je však proti minulosti značně omezena. Pozůstatkem rozsáhlého vlečkového systému v továrnách ČKD je nákladový obvod Hloubětín, nacházející se u běchovického zhlaví vlevo od tratě v pohledu od Prahy. Jedna ze zrušených vleček vedla do podniku ČKD Lokomotivka přes Českomoravskou ulici, kde křížila dvoukolejnou tramvajovou trať.
Za zmínku stojí také depo kolejových vozidel za pražským zhlavím stanice vlevo od trati v pohledu od Běchovic.

(16)

(16) Kolejové brzdy pod svážným pahrbkem v Praze - Libni v prosinci 2005.

Okolí libeňského nádraží se v poslední době výrazně mění. Dříve jej kromě obytných domů tvořily převážně průmyslové závody, které už dnes většinou nefungují a pustnou nebo už jsou srovnány se zemí.
Spolu s likvidací průmyslu ubylo také cestujících na nádraží, zejména dojíždějících zaměstnanců z oblastí za Prahou. Využití stanice cestujícími je však stále slušné, především pro nástup směrem ven z města a pro výstup směrem do centra. Dopravu do centra města převzala městská hromadná doprava, zastoupená tramvajemi (denní linka 3 a noční 52), metrem (trasa B na Českomoravské) a autobusy (denní linky 134, 136, 145, 177 a 195 a noční příměstská linka 603).

(17)

(17) KT8D5 ev. č. 9046 (r. v. 1990, vozovna Hloubětín) přijíždí na lince 3 do zastávky Nádraží Libeň v dubnu 2007.

Zastávky tramvají a autobusů u libeňského nádraží se do 29. února 2004 nazývaly Harfa, od tohoto data nesou pro orientaci cestujících výhodnější název Nádraží Libeň. Názvem Harfa jsou nadále označeny pouze občasné zastávky v tramvajové smyčce (v ulicích U Harfy a Čerpadlové), která se používá pouze výjimečně.

(18)

(18) Prototyp Karosy B 961 ev. č. 6360 (r. v. 2002, garáže Hostivař) na lince 177 u zastávky Nádraží Libeň v listopadu 2005.

Zpět na hlavní stranu