Pražské železniční stanice a zastávky

Praha - Krč

(1)

(1) Osobní vlak tvořený motorovým vozem 853 "hydra" a vozy Bix v Praze - Krči, červen 2001.

Železniční stanice Praha - Krč leží na trati číslo 210 Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany / Dobříš. Zprovozněna byla současně s prvním úsekem této tratě do Modřan v roce 1882.
Od roku 1964 prochází Prahou - Krčí další železniční trať, a to Jižní spojka z Prahy - Vršovic vjezdového nádraží přes Branický most do Prahy - Radotína. Ta slouží v pravidelném provozu pouze nákladní dopravě, pro tu má však zcela zásadní význam.

(2)

(2) Souprava motorového vozu 810 "orchestrion" s přípojným vozem Btax v Praze - Krči, prosinec 2005.

Trať číslo 210 je jednokolejná a kromě úseku z hlavního nádraží do Krče neelektrifikovaná. Spojovací trať do Radotína je rovněž jednokolejná, ale elektrifikovaná v celé délce.
Obec Krč byla připojena k hlavnímu městu Praze v roce 1922 a v roce 1942 byla i železniční stanice Krč přejmenována na Prahu - Krč.

(3)

(3) Staniční budova ŽST Praha - Krč v pohledu z ulice Před Nádražím, prosinec 2005.

Společně s výstavbou Jižní spojky došlo v 60. letech k výrazné přestavbě a rozšíření stanice Praha - Krč. Z roku 1964 pochází současná staniční budova, umístěná vpravo od kolejiště v pohledu od Prahy, dle staničení v km 5,1 tratě Praha-Vršovice osobní nádraží - Čerčany, což odpovídá km 6,2 tratě Praha-Vršovice vjezdové nádraží - Praha-Radotín. Původní staniční budova ležela na opačné straně kolejiště asi o 400 metrů blíže k Vršovicím.

(4)

(4) Čekárna ve staniční budově ŽST Praha - Krč, prosinec 2005.

Staniční budova je postavena průčelím do nevýznamné ulice Před Nádražím. Větší Sulická ulice je k budově kolmá a kolejiště stanice podjíždí.
Cestujícím slouží pouze malá část budovy. Příchod k vlakům z ulice Před Nádražím je po schodišti na nástupiště, ze kterého se vstupuje do čekárny. Výdejna jízdenek je v dopravní kanceláři, která má pro tento účel zvláštní okénko.

(5)

(5) Elektrická lokomotiva řady 363 "eso" projíždí v čele nákladního vlaku ŽST Praha - Krč v prosinci 2005.

Po trati číslo 210 jezdí pouze osobní (zastávkové) vlaky. Jejich pražskou konečnou je hlavní nádraží nebo v menšině případů Vršovice. Odtud jezdí do Čerčan nebo Dobříše, dříve také jen do Vraného nad Vltavou. Do 11. prosince 2004 končily mimo pracovní dny některé vlaky od Vraného nad Vltavou již v Braníku a Krč tak neobsluhovaly.

(6)

(6) Parní lokomotiva 434.1100 "čtyřkolák" (r. v. 1920) se zvláštním vlakem v Praze - Krči, červen 2001.

Osobní vlaky na trati 210 jezdí v nepravidelných intervalech, zhruba jeden spoj za hodinu. Nasazeny jsou na ně především motorové vozy řady 810 "orchestrion" s přípojnými vozy nebo soupravy lokomotiv 714 "lego" s týmiž přípojnými vozy Btax. Většinou už pouze v pátek a o víkendech jezdí lokomotivy řady 749 "zamračené" s dvoupatrovými vagóny.
Donedávna byl na trati 210 zřejmě nejpestřejší vozový park ze všech železnic vycházejících z Prahy. Jezdily tu totiž ještě delší motorové vozy "hydry" řady 853 s červenými kulatými vagóny Bix (oboje byly mimořádné vraky), tytéž vagóny s lokomotivami 742 "kocour" nebo "hydra" s jedním dvoupatrovým vagónem (souprava "kočkopes").
V celé délce obou větví tratě platí i tarif Pražské integrované dopravy, z toho v úseku Praha - Davle / Měchenice je zavedena plná integrace, je zde tedy možno používat i vybrané druhy jednotlivých jízdenek PID.

(7)

(7) Opuštěné stavědlo 2 na branickém zhlaví, prosinec 2005.

Před staniční budovou se nachází sedm kolejí dopravních a dvě manipulační (nejdále od budovy). Osobním vlakům slouží dvě široká vyasfaltovaná nástupiště, jedno před staniční budovou a druhé ostrovní mezi 2. a 3. kolejí od staniční budovy (1. a 2. kolejí dle drážního označení). Druhé nástupiště je přístupné z prvního přechodem přes dvě koleje.

(8)

(8) Dosloužilé nákladní vagóny odstavené jako kůlny vedle kolejiště krčského nádraží, prosinec 2005.

Návěstidla ve stanici jsou světelná a obsluhují se ze staniční budovy, stejně jako většina výhybek a výkolejek. Některé výhybky a výkolejky se přestavují ručně při posunu.
Na branickém zhlaví dosud stojí opuštěné stavědlo 2.

(9)

(9) Drezína MUV před staniční budovou v Praze - Krči v prosinci 2005.

Význam ŽST Praha - Krč pro nákladní dopravu nespočívá pouze v průjezdu nákladních vlaků po Jižní spojce a trati 210, ale také v obsluze několika vleček. Z vršovického zhlaví odbočuje vpravo od tratě v pohledu od Braníka vlečka depa metra Kačerov, která k depu prochází za plotem podél železniční tratě do Vršovic. Vlečka z roku 1971 je zároveň zkušební tratí metra. Má proto čtyři kolejnice, zvlášť dvě pro vlak a dvě pro metro. Ačkoli metro má se železnicí shodný rozchod 1435 mm, běžné vlaky by se na trati metra dřely o postranní kolejnici. Proto na zkušební trati jezdí vlaky posunuté oproti metru dále od napájecí kolejnice.

(10)

(10) Vjezd do oploceného kolejiště vlečky depa metra Kačerov, prosinec 2005.

Další vlečka vychází z vršovického zhlaví vlevo od tratě v pohledu od Vršovic a vede do areálu firmy Podaný (kovový šrot).
Třetí vlečka je napojena na branické zhlaví vlevo od tratě v pohledu od Vršovic. Slouží podniku IPS.

(11) Foto Lukáš Havelka

(11) Zvláštní vlak v čele s lokomotivou 498.022 "albatros" (r. v. 1947) na vlečce depa metra Kačerov při oslavách 30 let metra 9. května 2004.

V blízkosti staniční budovy je umístěna v ulici V Podzámčí zastávka autobusové linky MHD číslo 121 Nádraží Krč. Na druhé straně kolejiště staví v ulici U Krčského nádraží linka 203 v zastávce Nad Havlem.
Městská hromadná doprava převzala spojení Krče s centrem města a využití železnice ve spojení této části města s centrem je už minimální.

(12)

(12) Karosa-Renault CityBus ev. č. 3459 (r. v. 2004, garáže Kačerov) na lince 121 v zastávce Nádraží Krč, prosinec 2005.

Po roce 2010 má být zprovozněn první úsek metra D a jedna z jeho stanic má být právě Nádraží Krč. Uvažuje se buď o kratší verzi úseku I.D Náměstí Míru - Nové Dvory nebo o delším úseku Hlavní nádraží - Nové Dvory. Vzniknout může ale i trasa metra lehkého, jezdícího po pneumatikách a tedy nepřechodného na ostatní trasy. V takovém případě by musel první úsek vést až do Písnice, kde by přicházelo v úvahu zbudování samostatného depa.
V případě vzniku stanice metra Nádraží Krč mimořádně vzroste význam této lokality i samotné železniční stanice.

Zpět na hlavní stranu