Pražské železniční stanice a zastávky

Praha - Hostivař

(1)

(1) Výpravní budova ŽST Praha - Hostivař v pohledu z ulice U Hostivařského nádraží, duben 2007.

Železniční stanice Praha - Hostivař leží na trati číslo 221 Praha - Benešov u Prahy, která je dvoukolejná a elektrifikovaná a z Benešova pokračuje jako jednokolejná trať číslo 220 do Českých Budějovic.

(2)

(2) Elektrická jednotka řady 451 na osobním vlaku do Benešova v Praze - Hostivaři v prosinci 2005.

Dráha císaře Františka Josefa z Vídně přes České Budějovice a Benešov do Prahy zahájila provoz 14. prosince 1871. V Hostivaři se tehdy nacházela pouze zastávka na jednokolejné trati. Už v následujícím roce bylo povoleno na hostivařské zastávce nakládat a vykládat zboží, nádraží však bylo zřízeno až v roce 1882.
Železniční stanice Praha - Hostivař leží dle staničení v km 176,3 (počítáno z Českých Budějovic).

(3)

(3) Služební vůz Daa-k v Praze - Hostivaři v prosinci 2005.

Kolejiště železniční stanice se rozkládá na území mezi Hostivaří, Dolními Měcholupy a Horními Měcholupy. Je obklopeno částečně průmyslovou zástavbou a částečně zástavbou obytnou, tvořenou převážně rodinnými domky.
Výpravní budova pochází z roku 1905 a je zcela shodná se staniční budovou v Uhříněvsi, která je o 10 let mladší. Do budovy se vstupuje z ulice U Hostivařského nádraží, ze které klesá chodník na hlavní Průmyslovou ulici, pod kterou vede podchod k tramvajovým a autobusovým zastávkám Nádraží Hostivař. (Obsluha stanice městskou hromadnou dopravou bude popsána níže.) V budově funguje výdejna jízdenek.

(4)

(4) Staniční budova v Praze - Hostivaři v pohledu z vlaku, květen 2004.

Před staniční budovou se nachází šest dopravních kolejí a jedna kolej manipulační (nejblíže k budově). Osobní vlaky mohou stavět u 2. - 5. koleje od staniční budovy, u kterých jsou zřízena nízká a úzká betonová nástupiště.

(5)

(5) Nástupiště u staniční budovy, prosinec 2005.

Ke stavění vlakové cesty slouží dvě elektromagnetická stavědla (číslo 1 na uhříněveském zhlaví a číslo 2 na vršovickém zhlaví), každé obsazené jedním signalistou. Návěstidla jsou světelná.
Ve staniční budově jsou přítomni jeden výpravčí a v denní směně jeden staniční dělník a jeden skladník přepravy.

(6)

(6) Čekárna s výdejnami jízdenek v Praze - Hostivaři, prosinec 2005.

Po trati číslo 221 jsou vedeny vlaky kategorie osobní - expres. V Hostivaři zastavují pouze osobní (zastávkové) vlaky, do 9. prosince 2006 zde stavěly i vybrané spěšné vlaky. Ve špičkách pracovních dnů jezdí osobní vlaky v pravidelném intervalu 30 minut a mimo špičku pak 60 minut, což umožňuje cestujícím si snadno zapamatovat doby odjezdů vlaků. Půlhodinový interval zůstává zachován i mimo pracovní dny odpoledne.

(7)

(7) Diesel-elektrické lokomotivy zleva řady 752 "brejlovec" a 749 "zamračená" v čele nákladního vlaku v ŽST Praha - Hostivař, únor 2006.

Směrem do Prahy jsou všechny vlaky vedeny na hlavní nádraží, jejich druhou konečnou je Benešov u Prahy. Do zavedení grafikonu vlakové dopravy 2005/2006 jezdil jeden osobní vlak v pracovní dny a sobotu ráno z Prahy až do Českých Budějovic a jeden vlak v neděli a svátky opačně, spěšný vlak zastavující v Hostivaři v grafikonu 2005/2006 byl veden do Tábora.

(8)

(8) Sněhem zapadlá dvojitá křižovatková výhybka ve stanici Praha - Hostivař, prosinec 2005.

Většina zastávkových vlaků je tvořena elektrickými jednotkami řady 451 a 452 "panťáky", zřídka jezdí i soupravy lokomotiv a dvoupodlažních vagónů Bmto. Přímé vlaky z Prahy přímo až do Českých Budějovic byly kvůli změně napájecí soustavy tvořeny dvousystémovou lokomotivou a klasickými zelenými vagóny typu B. V této sestavě jezdily také vlaky spěšné.

(9)

(9) Elektrická lokomotiva řady 122 "bobina" v čele nákladního vlaku ve stanici Praha - Hostivař, prosinec 2005.

Úsek tratě Praha - Čerčany spadá do pásem Pražské integrované dopravy a v úseku Praha - Senohraby je zavedena plná integrace, v osobních a spěšných vlacích zde tedy platí i vybrané druhy jednotlivých jízdenek PID.

(10) Foto Petr Chalupský

(10) Diesel-elektrická lokomotiva řady 742 "kocour" v čele nákladního vlaku projíždí kolem stavědla 1 směrem na Prahu, květen 2006.

Stanice Praha - Hostivař má význam také pro nákladní dopravu. Z nádraží vycházejí tři vlečky. Proti staniční budově se odpojuje vpravo od trati v pohledu od Uhříněvsi vlečka bývalých Kovohutí, dnes využívaná firmami Inpro a Frantic. Z uhříněveského zhlaví vlevo od trati v pohledu od Prahy vychází vlečka Kovošrotu, která vytváří rozsáhlé kolejiště o délce přes 10 km a obsluhuje větší počet průmyslových objektů v Hostivaři a Dolních Měcholupech. Na území Dolních Měcholup, mezi ulicemi Dolnoměcholupskou a Kutnohorskou, má i vlastní nádraží se staniční budovou ("Kovošrot vlečka"). Kovošrot zde provozuje i vlastní lokomotivy.

(11)

(11) Motorová jednotka řady 814 + 914 "Regionova" (hrálovéhradecká souprava s čelním vozem 814 007 - 1) nasazená na linku z Roztok u Prahy prodlouženou mimořádně z Prahy Libně do Hostivaře u příležitosti Dne pražské železnice 18. září 2006.

(12)

(12) Elektrická jednotka řady 471 "CityElefant" nasazená na linku z Roztok u Prahy prodlouženou mimořádně z Prahy Libně do Hostivaře u příležitosti Dne pražské železnice 18. září 2006.

Vlečka byla vybudována převážně v roce 1975. Pozůstatkem nerealizované expanze vlečkového kolejiště je dnes již opuštěný most přes Kutnohorskou ulici z počátku 90. let, za kterou měla trať pokračovat.
Využití obou vleček je dnes už proti minulosti omezené.

(13)

(13) Motorový vůz řady 810 "orchestrion" nasazený na linku z Roztok u Prahy prodlouženou mimořádně z Prahy Libně do Hostivaře u příležitosti Dne pražské železnice 18. září 2006.

(14)

(14) Uhříněveské zhlaví ŽST Praha - Hostivař s odjezdovými návěstidly a stavědlem 1 v prosinci 2005.

Třetí hostivařská vlečka vychází z uhříněveského zhlaví vpravo od trati v pohledu od Prahy a patří firmě Skanska ŽS. Zajímavostí této vlečky je nefunkční zkrácené mechanické návěstidlo, které zde stojí (v těsné blízkosti stavědla 1) jako ozdoba a ukazuje "vjezd odbočkou".

(15)

(15) Diesel-elektrická lokomotiva řady 742 "kocour" v ŽST Praha - Hostivař v dubnu 2007.

(16)

(16) Vlečka Skanska ŽS u stavědla 1 ozdobená zkráceným mechanickým návěstidlem ukazujícím "vjezd odbočkou", únor 2006.

Železniční stanice Praha - Hostivař je cestujícími velmi využívána, ale především pro nástup směrem ven z města a výstup při cestách do města. Železniční spojení s centrem Prahy je sice jízdní dobou 10 minut do Vršovic a 16 minut na hlavní nádraží velice výhodné, cestující však dávají přednost linkám městské hromadné dopravy.

(17)

(17) Kolejiště stanice Praha - Hostivař v pohledu od vršovického zhlaví z nadchodu spojujícího ulice U Hostivařského nádraží a Štěrboholskou. Prosinec 2005.

(18)

(18) Vršovické zhlaví ŽST Praha - Hostivař v pohledu z nadchodu spojujícího ulice U Hostivařského nádraží a Štěrboholskou, vlevo stavědlo 2. Duben 2007.

Obsluha nádraží městskou hromadnou dopravou je dosti rozsáhlá. V blízkosti staniční budovy se nachází trojkolejná tramvajová smyčka Nádraží Hostivař, na které jsou ukončeny denní linky čísel 22 a 26 a noční číslo 57 a 59. Autobusové linky zde mají jak obratiště, tak nácestné zastávky. Vedeny jsou sem linky 101, 122, 154, 181, 183, 212, 242 a 271 a "nákupní linka" EUR do štěrboholského Europarku, která však zajišťuje také běžný rozvoz cestujících po městě.

(19)

(19) Sněhem zapadaná vlečka firem Inpro a Frantic, bývalých Kovohutí, v prosinci 2005.

(20)

(20) Pohled na vlečku firem Inpro a Frantic z ulice U Továren svědčí o dlouho trvajícím neprojíždění. Září 2006.

Přímo před staniční budovou staví v ulici U Hostivařského nádraží autobusová linka 101 ve směru na Strašnickou. Ve směru na Plynárnu Měcholupy má linka 101 u hostivařského nádraží zřízenu trochu vzdálenější zastávku U Milionu.

(21)

(21) Tramvajové soupravy T3M a T3 SUCS ve smyčce Nádraží Hostivař, září 2003.

Zpět na hlavní stranu