Pražské železniční stanice a zastávky

Praha - Braník

(1)

(1) Staniční budova ŽST Praha - Braník, leden 2006.

Železniční stanice Praha - Braník leží na trati číslo 210 Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany / Dobříš. První úsek této tratě, vedený z nádraží Vršovice - Nusle (dnes Praha - Vršovice) do Modřan, byl uveden do provozu v roce 1882 a v Braníku již tehdy ležela malá stanice, nazvaná Braník - Hodkovičky. Původním dopravcem byly České obchodní dráhy.

(2)

(2) Zleva staniční budova a odbavovací hala ŽST Praha - Braník, září 2004.

Obec Braník byla připojena k hlavnímu městu Praze v roce 1922. Roku 1937 změnila zdejší stanice název na Braník a od roku 1942 nese současné označení Praha - Braník.
Dle staničení leží v km 8,8 (od Vršovic).

(3)

(3) Diesel-elektrická lokomotiva řady 714 "lego" v čele osobního vlaku do Vršovic v Praze - Braníku, březen 2001.

S rozvojem rekreace zejména v oblasti Posázaví se stalo po 2. světové válce branické nádraží díky dobré dostupnosti městskou hromadnou dopravou východištěm pro rekreační cesty za Prahu. Význam železniční stanice Praha - Braník pro rekreační dopravu už dnes zdaleka není takový jako v minulosti, protože rekreantů je jednak celkově méně a jednak část nyní jezdí automobily nebo autobusy. I tak ale dosud tvoří chataři a výletníci naprostou většinu víkendových cestujících na branickém nádraží.

(4)

(4) Osobní vlak do Čerčan tvořený diesel-elektrickou lokomotivou řady 749 "zamračenou" a třemi patrovými vagóny Bmo v Praze - Braníku, září 2005.

Trať číslo 210 je jednokolejná a kromě úseku z hlavního nádraží do Krče neelektrifikovaná. Jsou po ní vedeny pouze osobní (zastávkové) vlaky. Jejich pražskou konečnou je hlavní nádraží nebo v menšině případů Vršovice. Odtud jezdí do Čerčan nebo Dobříše, do 10. prosince 2005 také jen do Vraného nad Vltavou. Do 11. prosince 2004 končily mimo pracovní dny některé vlaky od Vraného nad Vltavou již v Braníku.

(5)

(5) Odbavovací hala ŽST Praha - Braník s výdejnami jízdenek, leden 2006.

Osobní vlaky na trati 210 jezdí v nepravidelných intervalech, zhruba jeden spoj za hodinu. Nasazeny jsou na ně především motorové vozy řady 810 "orchestrion" s přípojnými vozy nebo soupravy lokomotiv 714 "lego" s týmiž přípojnými vozy Btax. Většinou už pouze v pátek a o víkendech jezdí lokomotivy řady 749 "zamračené" s dvoupatrovými vagóny.

(6)

(6) Odbavovací hala nádraží Braník s deskami s příjezdy a odjezdy vlaků a zcela raritní osobní váhou (vpravo). Leden 2006.

Donedávna byl na trati 210 zřejmě nejpestřejší vozový park ze všech železnic vycházejících z Prahy. Jezdily tu totiž ještě delší motorové vozy "hydry" řady 853 s červenými kulatými vagóny Bix (oboje ve špatném technickém stavu), tytéž vagóny s lokomotivami 742 "kocour" nebo "hydra" s jedním dvoupatrovým vagónem Bmo (souprava "kočkopes").
V celé délce obou větví tratě platí i tarif Pražské integrované dopravy, z toho v úseku Praha - Davle / Měchenice je zavedena plná integrace, je zde tedy možno používat i vybrané druhy jednotlivých jízdenek PID.

(7)

(7) Historický motorový vůz M 131.1 "Hurvínek" v Praze - Braníku při oslavách 120 let místní dráhy Nusle - Modřany, březen 2002.

Výpravní budova s dopravní kanceláří, dochovaná téměř v původní podobě z dob zahájení provozu, není určena cestujícím. Čekárna s výdejnami jízdenek je umístěna v novější samostatné přízemní budově odbavovací haly, která není s výpravní budovou spojena.

(8)

(8) Přejezd Pikovické ulice v pohledu od krčského zhlaví ŽST Praha - Braník. Zleva stanoviště III, dvě koleje vlečky Pražských vodovodů a kanalizací a Českých vinařských závodů a kolej tratě směr Krč. Únor 2006.

Stanice Praha - Braník má pět kolejí, z nichž čtyři jsou dopravní a jedna manipulační (ta odbočuje z krčského zhlaví vlevo od tratě v pohledu od Modřan a před budovou neprochází). Světelná návěstidla jsou obsluhována výpravčím z dopravní kanceláře pomocí zabezpečovacího zařízení TEST 10. Ve stanici se nacházejí dvě stanoviště, každé určené k obsazení jedním výhybkářem - číslo III na krčském zhlaví vpravo od tratě v pohledu od Krče (u přejezdu Údolní ulice se závorami) a číslo II na modřanském zhlaví vlevo od tratě v pohledu od Krče. Výhybky jsou přestavovány ručně na místě.

(9)

(9) Stanoviště II na modřanském zhlaví ŽST Praha - Braník, únor 2006.

Kromě dopravy osobní má stanice význam i pro dopravu nákladní a vychází z ní několik vleček. Přibližně proti staniční budově se odpojuje ze 2. koleje (4. koleje od budovy) vlečka pivovaru, která už se neobsluhuje a její část v areálu stanice slouží pouze k výjimečnému odstavování vozů při konání železničních akcí. Z krčského zhlaví stanice odbočuje vlevo od tratě v pohledu od Modřan vlečka Pražských vodovodů a kanalizací a Českých vinařských závodů a z modřanského zhlaví vpravo od tratě v pohledu od Krče vlečka Železničního stavitelství Praha (Skanska).

(10)

(10) Z modřanského zhlaví ŽST Praha - Braník vychází vlečka Železničního stavitelství Praha (kolej vpravo). Únor 2006.

V letech 1898 - 1946 vycházela z krčského zhlaví branického nádraží 2,7 km dlouhá vlečka do podolské cementárny, na které byla v letech 1919 - 1922 nepříliš úspěšně provozována také osobní doprava.

(11)

(11) Motorový vůz řady 820 na vlečce pivovaru při Dni dětí s Posázavským pacifikem v červnu 2003. Vozy tohoto typu už tehdy v Praze nebyly v běžném provozu.

Současná podoba kolejiště ŽST Praha - Braník pochází ze začátku 90. let, kdy byla ukončena přestavba modřanského zhlaví a přeložka navazujícího úseku do Modřan.
Koleje stanice jsou označeny neobvykle vpravo od začátku tratě lichými čísly a vlevo čísly sudými, a také výhybkářská stanoviště jsou označena sestupně od začátku tratě (obyčejně je oboje naopak).
U modřanského zhlaví přechází kolejiště branického nádraží vysoký betonový Branický most (známější jako most Inteligance), po kterém je vedena železniční Jižní spojka z Prahy - Krče do Prahy - Radotína.

(12)

(12) Lokomotiva řady 754 "brejlovec" v Praze - Braníku při Dni dětí s Posázavským pacifikem v červnu 2003.

Nevelké branické nádraží bývá plné návštěvníků při různých železničních akcích, které se tu konají často a pravidelně. Jedná se zejména o červnové Dny dětí s Posázavským pacifikem a zářijové Pražské železniční dny nebo provoz letních Posázavských linek, na kterých v některé víkendy vyjíždějí parní vlaky až do Světlé nad Sázavou.
Historické vlaky nevyjíždějí z Braníka jen na trať "Posázavského pacifiku", ale také na vyhlídkové jízdy Prahou či na Křivoklát.

(13) Foto Tomáš Janda

(13) Zleva souprava vozů T3 s řízeným vozem ev. č. 6512 (r. v. 1966) na lince 17 a vůz KT8D5 ev. č. 9010 (r. v. 1989) na lince 3 ve smyčce Nádraží Braník v květnu 1995, krátce před zprovozněním tramvajové tratě do Modřan.

Branické nádraží je dobře dostupná městskou hromadnou dopravou. Díky tomu má velký význam pro rekreační dopravu, ale zároveň je minimální jeho využití pro cesty do centra města, na kterých městská doprava úlohu vlaku převzala.
Přímo u nádraží se nachází tramvajová smyčka Nádraží Braník, na které dnes končí pouze linka 16, ale tři koleje připomínají, že to býval významný přestupní bod. V červnu 2004 byl zbořen pro havarijní stav jeden ze tří betonových přístřešků nástupišť terminálu.
Kolem branického nádraží vede také tramvajová trať do Modřan s linkami 3, 17, 21 a noční 52. K její zastávce Nádraží Braník se lze dostat podchodem pod rušnou Modřanskou ulicí.
Kromě toho je zde umístěna konečná autobusových linek číslo 106, 121 a 182 a nácestná zastávka linky 253 směr Smíchov.

Zpět na hlavní stranu