Autobusové garáže DP

Dejvice

(1) Celkový pohled na garáže Dejvice od severovýchodu, listopad 2004.

Garáže Dejvice zahájily provoz 19. prosince 1932. Nahradily původní garáže v karlínské Rustonce (dnešním sídle Pražské strojírny). Zajímavé je, že dejvické objekty se tak staly první samostatnou autobusovou garáží tehdejších Elektrických podniků (dosud objekty autobusových garáží používaly i tramvaje).

(2) Severní odstavná plocha garáží Dejvice, v pozadí vrch Baba. Březen 2004.

V době zahájení provozu mohlo garáže používat 102 autobusů. Nacházela se tu samozřejmě čerpací stanice, kromě toho také dílny a umývárna vozů. V roce 1955 bylo v Dejvicích zřízeno středisko revizí a generálních oprav trolejbusů a trolejbusové lakovna, ačkoli sem nevedlo trolejové vedení a ani v blízkém okolí se žádná trolejbusová trať nenacházela. Roku 1958 byla těžká údržba trolejbusů přesunuta do bývalé tramvajové vozovny v Košířích, do které vedla manipulační trolejbusová trať z Hřebenek. Dejvickou lakovnu však používaly trolejbusy společně s autobusy nadále.

(3) Severní odstavná plocha garáží Dejvice, v pozadí opuštěná sladovna. Listopad 2004.

V 60. letech se v garážích Dejvice citelně projevil nedostatek prostoru, takže se musel velký počet vozů odstavovat v přilehlých ulicích. Od roku 1968 používaly garáže odstavné plochy - první se nacházela u Stadionu Jih, druhá byla zřízena naproti vjezdu do garáží a od roku 1972 se využívala odstavná plocha Suchdol, zrušená až v říjnu 2004.

(4) Vjezd do garáží Dejvice, listopad 2004.

(5) Pohled branou do garáží Dejvice z března 2004. Druhý vůz zleva je tehdy už ojedinělá Karosa C 734.

V letech 1982 - 2004 byly garáže Dejvice nejstaršími fungujícími garážemi DP. Staly se jimi po zrušení garáží na Pankráci, které byly do provozu uvedeny v roce 1927.
Garáže Dejvice se nacházejí v sousedství Podbabské ulice nedaleko za tramvajovou konečnou Podbaba. Kromě Podbabské ulice ohrazují areál DP ještě ulice Paťanka a Pod Juliskou společně s opuštěným areálem bývalé sladovny, za kterým se nachází sportovní areál Juliska. Přímo před vjezdem do garáží se na Podbabské ulici nachází autobusová zastávka, která se od 12. prosince 2004 nazývá Ve Struhách, ale do té doby se jmenovala Garáže Dejvice.

(6) Reprezentativní označení provozovny na Podbabské ulici.

Na počátku roku 2004 se začaly šířit zprávy o tom, že se plánuje zrušení garáží Dejvice z důvodu poklesu vypravení autobusů do sítě v souvislosti s předáním tramvajové tratě na Barrandov, metra do Kobylis a prodlužování intervalů.
Termín ukončení provozu garáží byl stanoven na 31. prosince 2004.
Již 2. října 2004 byla zrušena k Dejvicím náležící odstavná plocha Suchdol a garáže přestaly vypravovat kloubové vozy a noční a příměstské linky. Po druhé, listopadové vlně likvidace garáží, zůstalo dejvické provozovně zhruba už jen 50 autobusů běžné délky s podlahou v normální úrovni, z nichž ne všechny však byly provozní. Počet autobusů dejvických garáží se nadále snižoval.
Posledním autobusem, který dejvická provozovna vypravila do sítě, se stala v noci z pátku 3. na sobotu 4. prosince 2004 Karosa B 931 ev. č. 7325, jež jezdila linku 207 a z ní se přehodila na noční 504. Autobus vozil cedulku "Garáž Dejvice dnes naposled..."
O ukončení vypravování autobusů v tomto termínu se dopředu téměř nevědělo. Do 31. prosince 2004 měl být celý areál dejvických garáží vyklizen, nicméně nestalo se tak a garáže bez autobusů přežívaly dál až do 1. května 2005, kdy byly oficiálně zrušeny a opuštěny.
Hned od neděle 12. prosince 2004 byla zastávka Garáže Dejvice přejmenována na nový název Ve Struhách.

(7) Garáže Dejvice od severu v pozadí s hotelem Crowne Plaza (bývalým Internationalem) na Podbabě. Listopad 2004.

Většina autobusů dejvických garáží byla rozřazena do jiných provozoven. Kvůli přeřazování autobusů a také kvůli rozsáhlé změně vypravení linek jednotlivými provozovnami se nakonec prohazovaly autobusy i navzájem mezi ostatními garážemi. Při této manipulaci zmizely z mnoha vozů tradiční šedé cedulky "Garáž ..." na zádi a bílé na přepážce za stanovištěm řidiče, které byly strženy a až na výjimky už nebyly obnoveny.
Těsně po ukončení vypravování autobusů z Dejvic vypravovaly garáže Řepy téměř celý západ a jihozápad Prahy - oblasti Stodůlek, Motola, Řep, Dejvic, Suchdola. Po směru hodinových ručiček jsou dalšími garážemi Klíčov - ty vypravovaly Severní Město, Vysočany, Černý Most, ale také třeba Staré Město a jejich vozy jezdily na lince 177 až na Chodov. Garáže Hostivař jezdily kromě Strašnic, Štěrbohol nebo Petrovic také na Jižní Město a do Modřan. Vršovické garáže vypravovaly Michli, Vršovice, Vinohrady, Jižní Město, Krč, ale dokonce jezdily i na druhý břeh Vltavy na Smíchov, Zbraslav a do Lipenců! Největší kačerovská provozovna pak kromě většiny jihu jezdila i do oblasti Dejvic a Holešovic.

(8) Označení "Garáž Dejvice" na vozech jsou už minulostí a časem možná zmizí tyto šedé cedulky i z autobusů ostatních provozoven.

Posunutí vypravení vozů z garáží po směru hodinových ručiček je ovlivněno do značné míry tím, že posledním silničním mostem přes Vltavu v Praze je most Barikádníků. Řepy poté musí vypravovat celou oblast Dejvic a Suchdola, ač vzdušnou čarou je to na Klíčov blíže. A vypravení ostatních provozoven musí nahradit "díru", která vznikla posunem řepských autobusů na sever.

(9) Vyklizené garáže Dejvice krátce po ukončení vypravování autobusů v prosinci 2004.

Po zrušení garáží Dejvice mají být jejich stavby zachovány a využity k jiným účelům. Lokalita bývalých garáží je nyní velmi atraktivní a v okolí je prováděna rozsáhlá bytová výstavba. V nové zástavbě také končí vyšší z betonových železničních mostů přes Podbabskou ulici. Dříve sloužil vlečce do teplárny Juliska, ta však byla zlikvidována. Tento most už tak využijí leda fotografové - jsou z něj dobře vidět celé bývalé garáže Dejvice, autobusový provoz na Podbabské ulici i železniční trať Praha - Kralupy nad Vltavou.

Zpět na hlavní stranu